Tradičné dostihové podujatie Veľká Pardubická písala už svoj 136. ročník.
V českom meste Pardubice sa od 15:30 vydali na 6,9-kilometrovú trať 6 rokov a staršie kone. Zvíťazil írsky valach Final Orders
Dostihy ste sledovali s nami naživo ako online prenos.
ONLINE PRENOS: Veľká Pardubická 2026 (dostihy, kone, dnes, výsledky, nedeľa, naživo)
Dostihy 2026/2027
11.10.2026 o 15:30
136. Velká pardubická se Slavia pojišťovnou
Vítěz: Final Orders (ž. K. M. Donoghue)
Ukončený
Prehľad
Konečné pořadí::
1. Final Orders (ž. Keith Michael Donoghue)
2. Godfrey (ž. Jan Faltejsek)
3. Angkor Wat (ž. Jan Odložil)
4. Sacamiro (ž. Lenka Neprašová)
5. Greek Dessert (ž. James Best)
6. High In The Sky (ž. Ondřej Velek)
ostatní nedokončili
Čas vítěze:
9:30,68 min
Startovní listina:
1 – Hard Roc de Kerser (FR)
9 let, ž. Jean-Stephane Lebrun, trenér Patrice Quinton, stáj Haras D`Erable, Ecurie des Dunes (FR)
2 – Angkor Wat (GB)
10 let, ž. Jan Odložil, trenér Stanislav Popelka, stáj Joly
3 – High In The Sky (FR)
9 let, ž. Ondřej Velek, trenér Dalibor Török, stáj DS Pegas
4 – Čáryjape
9 let, ž. Adam Čmiel, trenér Martin Liška, stáj NUTRIN
5 – Araucarias (FR)
9 let, ž. Josef Bartoš, trenér Veronika Lempochnerová, stáj Ramzová
6 – Dumon Roclay (FR)
9 let, ž. Marcel Novák, trenér Přemek Kejzlar, stáj Stáj Kejzlar
7 – Sacamiro
13 let, ž. Lenka Neprašová, trenér Ing. Eva Petříková, stáj Jezdecký oddíl Beňov
8 – Greek Dessert
8 let, ž. James Best, trenér Pavel Tůma, stáj Jiří Charvát ml.
9 – Godfrey (FR)
10 let, ž. Jan Faltejsek, trenér Dalibor Török, stáj DS Pegas
10 – Final Orders (GB)
10 let, ž. Keith Michael Donoghue, trenér Gavin Cromwell, stáj C.M.D.Syndicate (IRE)
1. Final Orders (ž. Keith Michael Donoghue)
2. Godfrey (ž. Jan Faltejsek)
3. Angkor Wat (ž. Jan Odložil)
4. Sacamiro (ž. Lenka Neprašová)
5. Greek Dessert (ž. James Best)
6. High In The Sky (ž. Ondřej Velek)
ostatní nedokončili
Čas vítěze:
9:30,68 min
Startovní listina:
1 – Hard Roc de Kerser (FR)
9 let, ž. Jean-Stephane Lebrun, trenér Patrice Quinton, stáj Haras D`Erable, Ecurie des Dunes (FR)
2 – Angkor Wat (GB)
10 let, ž. Jan Odložil, trenér Stanislav Popelka, stáj Joly
3 – High In The Sky (FR)
9 let, ž. Ondřej Velek, trenér Dalibor Török, stáj DS Pegas
4 – Čáryjape
9 let, ž. Adam Čmiel, trenér Martin Liška, stáj NUTRIN
5 – Araucarias (FR)
9 let, ž. Josef Bartoš, trenér Veronika Lempochnerová, stáj Ramzová
6 – Dumon Roclay (FR)
9 let, ž. Marcel Novák, trenér Přemek Kejzlar, stáj Stáj Kejzlar
7 – Sacamiro
13 let, ž. Lenka Neprašová, trenér Ing. Eva Petříková, stáj Jezdecký oddíl Beňov
8 – Greek Dessert
8 let, ž. James Best, trenér Pavel Tůma, stáj Jiří Charvát ml.
9 – Godfrey (FR)
10 let, ž. Jan Faltejsek, trenér Dalibor Török, stáj DS Pegas
10 – Final Orders (GB)
10 let, ž. Keith Michael Donoghue, trenér Gavin Cromwell, stáj C.M.D.Syndicate (IRE)
Prenos
To je ze 136. Velké pardubické vše. Děkuji, že jste náš přenos sledovali a u příštího ročníku zase na počtenou!
Trenér vítězného koně Gavin Cromwell si pochvaloval, že v Pardubicích začala nová irská éra. Final Orders chválil za to, že si poradil i s měkčí dráhou, která mu úplně nesedí. „Když jsem viděl, jaká je situace na cílové rovince, věděl jsem, že máme velkou šanci.“
Letošní Velká pardubická patřila k těm pomalejším. Čas vítěze je o 24 sekund pomalejší než v minulém roce.
Konečné pořadí:
1. Final Orders (ž. Keith Michael Donoghue)
2. Godfrey (ž. Jan Faltejsek)
3. Angkor Wat (ž. Jan Odložil)
4. Sacamiro (ž. Lenka Neprašová)
5. Greek Dessert (ž. James Best)
6. High In The Sky (ž. Ondřej Velek)
ostatní nedokončili
Čas vítěze:
9:30,68 min
1. Final Orders (ž. Keith Michael Donoghue)
2. Godfrey (ž. Jan Faltejsek)
3. Angkor Wat (ž. Jan Odložil)
4. Sacamiro (ž. Lenka Neprašová)
5. Greek Dessert (ž. James Best)
6. High In The Sky (ž. Ondřej Velek)
ostatní nedokončili
Čas vítěze:
9:30,68 min
Pár minut po skončení dostihu začalo silně pršet. Počasí si to naštěstí dobře načasovalo a neovlivnilo samotný hlavní bod programu. Teď už probíhá slavnostní ceremoniál a vyhlášení. Pohár pro vítěze předal primátor Pardubic Jan Nadrchal.
Stejně jako loni sledujeme obrovskou irskou radost! Žokej Keith Michael Donoghue v minulém roce dovedl k triumfu Stumptowna a tentokrát si přijel pro triumf s Final Orders.
136. Velkou pardubickou dokončilo šest z deseti koní. Skvěle to měl rozjeté Francouz Araucarias s Jakubem Kocmanem, který v poslední chvíli nahradil Josefa Bartoše. Kocman si vyjel velký náskok, ovšem na Prodlouženém Taxisu trefil točný bod. V závěru pak odpadl i Marcel Novák, ten mohl s Dumonem Roclayem bojovat ve finiši o nejvyšší příčky. Na cílovou rovinku najel jako první Godfrey následován Final Orders a Angkorem Watem. Irský kůň zabral, přesprintoval Godfreyho, jenž už přes veškeré povzbuzování Jana Faltejska situaci nedokázal zvrátit. Faltejsek si tak na své osmé vítězství ještě musí počkat. Vše přitom mohlo být jinak, kdyby Donoghue na Velkých zahrádkách spadl. Měl tam totiž hodně namále.
136. Velkou pardubickou dokončilo šest z deseti koní. Skvěle to měl rozjeté Francouz Araucarias s Jakubem Kocmanem, který v poslední chvíli nahradil Josefa Bartoše. Kocman si vyjel velký náskok, ovšem na Prodlouženém Taxisu trefil točný bod. V závěru pak odpadl i Marcel Novák, ten mohl s Dumonem Roclayem bojovat ve finiši o nejvyšší příčky. Na cílovou rovinku najel jako první Godfrey následován Final Orders a Angkorem Watem. Irský kůň zabral, přesprintoval Godfreyho, jenž už přes veškeré povzbuzování Jana Faltejska situaci nedokázal zvrátit. Faltejsek si tak na své osmé vítězství ještě musí počkat. Vše přitom mohlo být jinak, kdyby Donoghue na Velkých zahrádkách spadl. Měl tam totiž hodně namále.
CÍL
Třetí místo obsadil britský Angkor Wat. Na čtvrtém místě skončil třináctiletý Sacamiro s Lenkou Neprašovou.
CÍL
V cílové rovině nastoupil nejprve Godfrey, ovšem Final Orders zabral, přesprintoval Godfreyho a zvítězil! Irové podruhé v řadě vyloupili Pardubice! Jedná se o jiného koně, ale stejný tým a stejného žokeje Keitha Michaela Donoghua.
30
Poslední překážka zdolána! Godfrey a Final Orders jdou do cílové rovinky!
30
Marcel Novák na předposlední překážce padá. Vypadá to na bitvu Godfreyho s Final Orders!
22
Na Velkých zahrádkách měl namále Keith Donoghue, který se málem poroučel ze sedla!
22
Poslední těžký skok kursu zvládlo všech sedm zbývajících koní. Zatím jsou všichni pohromadě.
20/21
Marcel Novák se na velkých zahrádkách protáhl s Dumon Roclay dopředu.
17
S ostatními koni běží i Araucarias bez jezdce. Stájové zvíře se nechce ostatních pustit. Godfrey je po opatrnějším začátku už v kontaktu s čelem.
16
Závodníci zpomalili a šetří své koně na závěrečnou část dostihu. Kamennou zeď absolvovali bez problému.
14
Poplerův skok zbývající koně zvládli. Do čela se dostal Final Orders, otázka je, zda to irský žokej takto chtěl.
10a
Na Prodlouženém Texisu trefil točný bod Jakub Kocman! Araucarias tedy končí! Přitom měl velký náskok.
7
Na Francouzském skoku vypadl Hard Roc de Kerser. Skončil tam i Čáryjape.
7
Araucarias začal svižně a Irskou lavici překonává s náskokem několika délek. Jan Faltejsek musí uklidňovat Godfreyho, který mu zatím komplikuje situaci.
4
Velký Texis zvládli všichni koně. Byť Velký Taxisův měl problémy. Ovšem Lenka Neprašová v sedle to zvládla.
START
136. Velká pardubická byla odstartována na první pokus.
Startérka Soňa Froňková dostala pokyn, že se koně mohou řadit.
Žokejové už navádějí koně ke startu.
Koně a jejich žokeje máme již na zkušební překážce, která slouží k rozehřátí.
Podle kurzů velký favorit Godfrey vypadá při slavnostním nástupu velmi klidně. Žokej Jan Faltejsek dnes může vyrovnat rekord Josefa Váni s osmi vítězstvími.
Nyní už probíhá slavnostní představení účastníků 136. Velké pardubické se Slavia pojišťovnou. Na čele se startovním číslem jedna francouzský zástupce Hard Roc de Kerser s žokejem Jeanem-Stephanem Lebrunem. Postupně následují další koně.
Závěrečným doplňkovým dostihem byl Poplerův memoriál společnosti PROFI CREDIT na 3 300 metrů pro pětileté a starší koně. Zvítězil devítiletý Erik Le Viking se žokejkou Lenkou Neprašovou trenéra Luďka Urbánka. Druhý skončil Ganibet s Janem Odložilem a třetí Twickenham Park s Annou Lebduškovou v sedle.
Cenu Lesů České republiky – Cenu Labe na 5 200 metrů ovládly koně z tréninku Stanislava Popelky. Roli favorita splnil Vienna Calling s Jakubem Kocmanem v sedle. Ke druhému místu dovedl Jan Odložil sedmiletého Impase. No Risk No Fun trenérky Lempochnerové s Janem Faltejskem bral třetí místo.
Žokej Jan Faltejsek dovedl svého koně k vítězství také v Ceně hejtmana Pardubického kraje – Ceně Vltavy. Jednalo se o pětiletého favorita Roscoffa. Na druhém a třetím místě doběhli dva devítiletí koně – Averis s Ondřejem Velekem, a Hibernian s Jakubem Kocmanem. Kůň Je Suis Sans Peur byl z výsledků vyškrtnut pro nedodržení správného kursu.
Pohár BICZ holding 2025 – Memoriál 33násobného startéra Velké pardubické Jiřího Šindlera na 4 600 metrů pro pětileté a starší koně vyhrál osmiletý French Chardonnay, na němž svůj druhý dnešní triumf oslavil Jan Faltejsek. Druhý doběhl Arctic Gale v sedle s Rostislavem Benšem a třetí Workhann s francouzským žokejem Benoitem Claudicem. Kvůli pádu dostih nedokončil jeden z favoritů Thiry Time.
Druhým dostihem byla Cena společnosti Chládek a Tintěra, Pardubice a.s. – Cena ČASCH pro čtyřleté koně na 4 200 metrů. Favorit Doctor Risk s žokejem Ondřejem Velekem nezaváhal a stal se vítězem. Druhý dokončil svěřenec Josefa Váňi mladšího Mor Bihan s Janem Faltejskem v sedle. Třetí místo obsadil Mission Accepted s Annou Lebduškovou.
Prvním dnešním dostihem byla Cena společnosti VCES a.s. – Cena Laty Brandisové pro čtyřleté a starší klisny na 4 200 metrů. Zvítězila pětiletá Pascala s amatérem Františkem Plškem mladším v sedle. Druhá skončila Lady Recorder. Ostatní účastnice byly diskvalifikovány pro nedodržení kursu. Kůň Spicy Mango dostih nedokončil.
Českou státní hymnu v rámci zahajovacího ceremoniálu celého dostihového dne v tomto roce zazpívá slovenský basbarytonista Gustáv Beláček, velká osobnost mezinárodní operní scény. Tohle by si dostihoví i operní fanoušci neměli nechat ujít.
Dalším důležitým členem dostihových formalit je i kůň, který přivede účastníky hlavního závodu na slavnostní přehlídku před hlavní tribunu. Pokud je to aspoň trochu možné, je to někdo z dřívějších vítězů. Letos jím bude Mr. Spex, šampion z roku 2022, který je od loňska ve sportovním důchodu. Ačkoliv je mladší než Sacamiro, zdraví mu nedovolilo delší dostihovou kariéru.
Dalším důležitým členem dostihových formalit je i kůň, který přivede účastníky hlavního závodu na slavnostní přehlídku před hlavní tribunu. Pokud je to aspoň trochu možné, je to někdo z dřívějších vítězů. Letos jím bude Mr. Spex, šampion z roku 2022, který je od loňska ve sportovním důchodu. Ačkoliv je mladší než Sacamiro, zdraví mu nedovolilo delší dostihovou kariéru.
Program dostihového dne
Popáté za sebou má den Velké pardubické pouze 7 dílů. Opět chybí dříve tradiční Stříbrná trofej, jediná klasická steeplechase. Na pořadu dne tak budou znovu pouze cross country dostihy.
11:00 – Cena společnosti VCES a.s. – Cena Laty Brandisové
steeplechase cross country, cena I. kat., 4 200 m, 300 000 Kč, 4leté a starší klisny
11:40 – Cena společnosti Chládek a Tintěra, Pardubice a.s. – Cena ČASCH
steeplechase cross country, cena I. kat., 4 200 m, 300 000 Kč, pouze 4letí koně
12:20 – Pohár BICZ holding 2025 – Memoriál 33násobného startéra Velké pardubické Jiřího Šindlera
steeplechase cross country, handicap III. kat., 4 600 m, 110 000 Kč, 5letí a starší koně
13:00 – Cena hejtmana Pardubického kraje – Cena Vltavy
steeplechase cross coutry, cena National Listed, 4 500 m, 700 000 Kč, 5letí a starší koně
13:45 – Cena Lesů České republiky – Cena Labe
steeplechase cross country, cena Listed, 5 200 m, 1 000 000 Kč, 6letí a starší koně
14:25 – Poplerův memoriál společnosti PROFI CREDIT
steeplechase cross country, cena National Listed, 3 300 m, 500 000 Kč, 5letí a starší koně
15:30 – 136. Velká pardubická se Slavia pojišťovnou pod záštitou ministra zemědělství Martina Šebestyána
steeplechase cross country, cena Listed, 6 900 m, 5 000 000 Kč, 6letí a starší koně
Popáté za sebou má den Velké pardubické pouze 7 dílů. Opět chybí dříve tradiční Stříbrná trofej, jediná klasická steeplechase. Na pořadu dne tak budou znovu pouze cross country dostihy.
11:00 – Cena společnosti VCES a.s. – Cena Laty Brandisové
steeplechase cross country, cena I. kat., 4 200 m, 300 000 Kč, 4leté a starší klisny
11:40 – Cena společnosti Chládek a Tintěra, Pardubice a.s. – Cena ČASCH
steeplechase cross country, cena I. kat., 4 200 m, 300 000 Kč, pouze 4letí koně
12:20 – Pohár BICZ holding 2025 – Memoriál 33násobného startéra Velké pardubické Jiřího Šindlera
steeplechase cross country, handicap III. kat., 4 600 m, 110 000 Kč, 5letí a starší koně
13:00 – Cena hejtmana Pardubického kraje – Cena Vltavy
steeplechase cross coutry, cena National Listed, 4 500 m, 700 000 Kč, 5letí a starší koně
13:45 – Cena Lesů České republiky – Cena Labe
steeplechase cross country, cena Listed, 5 200 m, 1 000 000 Kč, 6letí a starší koně
14:25 – Poplerův memoriál společnosti PROFI CREDIT
steeplechase cross country, cena National Listed, 3 300 m, 500 000 Kč, 5letí a starší koně
15:30 – 136. Velká pardubická se Slavia pojišťovnou pod záštitou ministra zemědělství Martina Šebestyána
steeplechase cross country, cena Listed, 6 900 m, 5 000 000 Kč, 6letí a starší koně
Největší favorité
Godfrey
Jeden ze dvou dřívějších vítězů Velké na startu. 10letý tmavý hnědák trenéra Dalibora Töröka se trvale zabydlel v české překážkové špičce již v roce 2023 a do okruhu favoritů Velké patřil již tehdy při své premiéře, doplatil však na obrovské zmatky na Taxisu a poprvé a dosud naposledy v životě v překážkovém dostihu upadl. O rok později už ovládl květnovou kvalifikaci a v historickém finiši se Sexy Lordem se nedokázalo určit, kdo byl v cíli dřív a vítězi tak byli vyhlášeni oba dva. Od té doby však absolvoval pouhé dva starty. Loni v květnu doběhl v těsném finiši kvalifikace pátý a těsně před obhajobou triumfu se zranil ve výběhu a nemohl se účastnit. Na dráhu se vrátil až před měsícem v poslední letošní kvalifikaci, kterou jasně vyhrál a naznačil, že má nejen ambice, ale i výkonnost na to, aby se stal prvním dvojnásobným vítězem od roku 2014. Navíc bude mít v sedle žokeje Jana Faltejska, sedminásobného vítěze Velké, který s ním zvítězil i před dvěma lety. Ve svém věku nemá příliš mnoho překážkových startů, jen 22, a první byl pouze ve 4 z nich (avšak ve 3 z posledních 4), i díky triumfu v předloňské Velké ale vydělal téměř 2,4 milionu korun.
Final Orders
10letý hnědák trenéra Gavina Cromwella. Je vám to jméno povědomé? Ano, je to trenér loňského vítěze Stumptowna a jeden ze čtyř nejlepších irských překážkových trenérů. A tento kůň je minimálně stejně dobrý, možná ještě lepší. V minulé britské překážkové sezoně, tedy od listopadu do dubna, ze tří startů v Cheltenhamu dvakrát zvítězil v krosech na 5 900 metrů a běžel dokonce i Velkou národní v Aintree, kterou dokončil na velmi dobrém sedmém místě. A na rozdíl od jiných ostrovních koní v Pardubicích nepůjde o jeho první start po delší pauze, protože v rámci tréninku běžel závod přes proutěné překážky v Bellewstownu. V sedle bude mít žokeje Keitha Michaela Donoghuea, který tak může ve Velké pardubické zaútočit na druhý triumf za sebou. A především nesedí na tomto koni zdaleka poprvé. Trenér Cromwell dělá vše pro to, aby v srdci Evropy uspěl znovu. Tentokrát s koněm, který zvítězil v 7 překážkových dostizích z 29, do kterých nastoupil, a celkem na překážkách vydělal téměř 200 tisíc liber, v přepočtu více než 5,5 milionu korun.
Ambice na skvělé umístění ale mají i další koně. Už 13letý Sacamiro má před sebou možná poslední start kariéry, ale i tak může vítěz Velké z roku 2023 pomýšlet hodně vysoko. Stále si udržuje vysokou výkonnost, v červnové kvalifikaci doběhl druhý. Loni ve Velké kvůli zranění startovat nemohl. Navíc v sedle bude mít vycházející hvězdu českého překážkového světa, žokejku Lenku Neprašovou, mladou ambiciózní a schopnou jezdkyni, která má na to, aby se v kariéře stala teprve druhou ženskou vítězkou Velké pardubické. Loni druhý High In The Sky je 9letý polobratr Godfreyho, ale letos zatím neměl takovou formu jako před rokem. Přesto ho nelze podcenit. Nevýhodou může být, že žokej Ondřej Velek ho povede v dostihu úplně poprvé. A zapomenout nesmíme ani na 10letého Angkor Wata, který sice letos ani jednou ze tří startů nevyhrál, ale vždy byl do pátého místa a prokazuje dlouhodobě vysokou výkonnost. Velkou však poběží poprvé. Ponese svého stálého žokeje Jana Odložila.
Godfrey
Jeden ze dvou dřívějších vítězů Velké na startu. 10letý tmavý hnědák trenéra Dalibora Töröka se trvale zabydlel v české překážkové špičce již v roce 2023 a do okruhu favoritů Velké patřil již tehdy při své premiéře, doplatil však na obrovské zmatky na Taxisu a poprvé a dosud naposledy v životě v překážkovém dostihu upadl. O rok později už ovládl květnovou kvalifikaci a v historickém finiši se Sexy Lordem se nedokázalo určit, kdo byl v cíli dřív a vítězi tak byli vyhlášeni oba dva. Od té doby však absolvoval pouhé dva starty. Loni v květnu doběhl v těsném finiši kvalifikace pátý a těsně před obhajobou triumfu se zranil ve výběhu a nemohl se účastnit. Na dráhu se vrátil až před měsícem v poslední letošní kvalifikaci, kterou jasně vyhrál a naznačil, že má nejen ambice, ale i výkonnost na to, aby se stal prvním dvojnásobným vítězem od roku 2014. Navíc bude mít v sedle žokeje Jana Faltejska, sedminásobného vítěze Velké, který s ním zvítězil i před dvěma lety. Ve svém věku nemá příliš mnoho překážkových startů, jen 22, a první byl pouze ve 4 z nich (avšak ve 3 z posledních 4), i díky triumfu v předloňské Velké ale vydělal téměř 2,4 milionu korun.
Final Orders
10letý hnědák trenéra Gavina Cromwella. Je vám to jméno povědomé? Ano, je to trenér loňského vítěze Stumptowna a jeden ze čtyř nejlepších irských překážkových trenérů. A tento kůň je minimálně stejně dobrý, možná ještě lepší. V minulé britské překážkové sezoně, tedy od listopadu do dubna, ze tří startů v Cheltenhamu dvakrát zvítězil v krosech na 5 900 metrů a běžel dokonce i Velkou národní v Aintree, kterou dokončil na velmi dobrém sedmém místě. A na rozdíl od jiných ostrovních koní v Pardubicích nepůjde o jeho první start po delší pauze, protože v rámci tréninku běžel závod přes proutěné překážky v Bellewstownu. V sedle bude mít žokeje Keitha Michaela Donoghuea, který tak může ve Velké pardubické zaútočit na druhý triumf za sebou. A především nesedí na tomto koni zdaleka poprvé. Trenér Cromwell dělá vše pro to, aby v srdci Evropy uspěl znovu. Tentokrát s koněm, který zvítězil v 7 překážkových dostizích z 29, do kterých nastoupil, a celkem na překážkách vydělal téměř 200 tisíc liber, v přepočtu více než 5,5 milionu korun.
Ambice na skvělé umístění ale mají i další koně. Už 13letý Sacamiro má před sebou možná poslední start kariéry, ale i tak může vítěz Velké z roku 2023 pomýšlet hodně vysoko. Stále si udržuje vysokou výkonnost, v červnové kvalifikaci doběhl druhý. Loni ve Velké kvůli zranění startovat nemohl. Navíc v sedle bude mít vycházející hvězdu českého překážkového světa, žokejku Lenku Neprašovou, mladou ambiciózní a schopnou jezdkyni, která má na to, aby se v kariéře stala teprve druhou ženskou vítězkou Velké pardubické. Loni druhý High In The Sky je 9letý polobratr Godfreyho, ale letos zatím neměl takovou formu jako před rokem. Přesto ho nelze podcenit. Nevýhodou může být, že žokej Ondřej Velek ho povede v dostihu úplně poprvé. A zapomenout nesmíme ani na 10letého Angkor Wata, který sice letos ani jednou ze tří startů nevyhrál, ale vždy byl do pátého místa a prokazuje dlouhodobě vysokou výkonnost. Velkou však poběží poprvé. Ponese svého stálého žokeje Jana Odložila.
Startovní listina
1 – Hard Roc de Kerser (FR)
9 let, ž. Jean-Stephane Lebrun, trenér Patrice Quinton, stáj Haras D`Erable, Ecurie des Dunes (FR)
2 – Angkor Wat (GB)
10 let, ž. Jan Odložil, trenér Stanislav Popelka, stáj Joly
3 – High In The Sky (FR)
9 let, ž. Ondřej Velek, trenér Dalibor Török, stáj DS Pegas
4 – Čáryjape
9 let, ž. Adam Čmiel, trenér Martin Liška, stáj NUTRIN
5 – Araucarias (FR)
9 let, ž. Josef Bartoš, trenér Veronika Lempochnerová, stáj Ramzová
6 – Dumon Roclay (FR)
9 let, ž. Marcel Novák, trenér Přemek Kejzlar, stáj Stáj Kejzlar
7 – Sacamiro
13 let, ž. Lenka Neprašová, trenér Ing. Eva Petříková, stáj Jezdecký oddíl Beňov
8 – Greek Dessert
8 let, ž. James Best, trenér Pavel Tůma, stáj Jiří Charvát ml.
9 – Godfrey (FR)
10 let, ž. Jan Faltejsek, trenér Dalibor Török, stáj DS Pegas
10 – Final Orders (GB)
10 let, ž. Keith Michael Donoghue, trenér Gavin Cromwell, stáj C.M.D.Syndicate (IRE)
1 – Hard Roc de Kerser (FR)
9 let, ž. Jean-Stephane Lebrun, trenér Patrice Quinton, stáj Haras D`Erable, Ecurie des Dunes (FR)
2 – Angkor Wat (GB)
10 let, ž. Jan Odložil, trenér Stanislav Popelka, stáj Joly
3 – High In The Sky (FR)
9 let, ž. Ondřej Velek, trenér Dalibor Török, stáj DS Pegas
4 – Čáryjape
9 let, ž. Adam Čmiel, trenér Martin Liška, stáj NUTRIN
5 – Araucarias (FR)
9 let, ž. Josef Bartoš, trenér Veronika Lempochnerová, stáj Ramzová
6 – Dumon Roclay (FR)
9 let, ž. Marcel Novák, trenér Přemek Kejzlar, stáj Stáj Kejzlar
7 – Sacamiro
13 let, ž. Lenka Neprašová, trenér Ing. Eva Petříková, stáj Jezdecký oddíl Beňov
8 – Greek Dessert
8 let, ž. James Best, trenér Pavel Tůma, stáj Jiří Charvát ml.
9 – Godfrey (FR)
10 let, ž. Jan Faltejsek, trenér Dalibor Török, stáj DS Pegas
10 – Final Orders (GB)
10 let, ž. Keith Michael Donoghue, trenér Gavin Cromwell, stáj C.M.D.Syndicate (IRE)
Přímo na pardubické půdě splnilo kvalifikační podmínky celkem 27 koní, ale přihlášku do hlavního dostihu sezony ani zdaleka nepodali majitelé a trenéři všech. Jednou ze zásadních příčin je letošní výrazné jarní a letní sucho, kvůli kterému je dráha i přes veškerou péči a snahu správců dost tvrdá. Někteří kvalifikovaní se přihlásili aspoň do Ceny Labe. Ze zahraničí letos přijeli 2 koně, konkrétně z Irska a Francie, přičemž Final Orders je řazen do dvojice největších favoritů. V osudí pro losování startovních čísel se tak nakonec ocitlo pouze 10 jmen, nejmenší počet od krizového roku 1993, a samotného aktu na zámku Karlova koruna v Chlumci nad Cidlinou se letos ujali František Kinský, představitel kostelecké větvě rodu Kinských a moderátoer dokumentární série Modrá krev, a počtvrté za sebou hrabě Francesco Kinský dal Borgo, majitel zámku a potomek zakladatele dostihu Oktaviána Kinského.
Kvalifikace
Podmínky pro start se od roku 2023 poněkud ztížily. Do Velké pardubické je kvalifikován každý kůň ve věku minimálně 6 let, který bez chyby (tj. bez pádu či vybočení) dokončí aspoň jeden ze čtyř kvalifikačních dostihů, přičemž nově v nich musí doběhnout buď do pátého místa, nebo s odstupem nejvýše 20 sekund za vítězem. V zahraničí působící koně musí bez chyby dokončit aspoň jeden dostih seriálu Crystal Cup, nebo jiného dostihu typu steeplechase či cross country o délce minimálně 4 800 metrů konaný ve Francii, Irsku, Itálii nebo Velké Británii v době od poslední Velké. Samozřejmostí je, že kůň musí být zároveň přihlášen do dostihu v řádném termínu. Jedinou výjimkou je obhájce vítězství, který je kvalifikován automaticky.
Kvalifikační dostihy se běhají v Pardubicích, jsou dlouhé 5 800 metrů (s výjimkou druhého, červnového, který je o 600 metrů kratší) a z velké části kopírují kurs Velké pardubické. Samozřejmě se v nich nevyskytuje Velký Taxisův příkop. Tato překážka se skáče pouze jednou v roce, při Velké.
1. kvalifikace (Velká cena města Pardubic) se konala 23. 5., úspěšně ji absolvovalo 7 koní a vítězem se v solidní konkurenci stal jistě o více než 4 délky Zarate s žokejem Janem Kratochvílem.
2. kvalifikace (Pohár Slavia pojišťovny – Pocta mjr. Miloši Svobodovi) se konala 20. 6., úspěšně ji absolvovalo opět 7 koní a vítězem se o 2 a čtvrt délky stala Ironika s žokejem Lukášem Matuským.
3. kvalifikace (Cena firmy Chládek a Tintěra, Pardubice, a.s.) se konala 1. 8., úspěšně ji absolvovalo 8 koní a vítězem se lehce o více než 4 délky stal Fort Medoc s žokejem Ondřejem Velkem.
4. kvalifikace (Velká cena města Pardubic – EURO EQUUS) se konala 5. 9., úspěšně ji absolvovalo 8 koní a vítězem se ve velmi zajímavé konkurenci stal lehce o 9 délek uzdravený Godfrey s žokejkou Lenkou Neprašovou.
Podmínky pro start se od roku 2023 poněkud ztížily. Do Velké pardubické je kvalifikován každý kůň ve věku minimálně 6 let, který bez chyby (tj. bez pádu či vybočení) dokončí aspoň jeden ze čtyř kvalifikačních dostihů, přičemž nově v nich musí doběhnout buď do pátého místa, nebo s odstupem nejvýše 20 sekund za vítězem. V zahraničí působící koně musí bez chyby dokončit aspoň jeden dostih seriálu Crystal Cup, nebo jiného dostihu typu steeplechase či cross country o délce minimálně 4 800 metrů konaný ve Francii, Irsku, Itálii nebo Velké Británii v době od poslední Velké. Samozřejmostí je, že kůň musí být zároveň přihlášen do dostihu v řádném termínu. Jedinou výjimkou je obhájce vítězství, který je kvalifikován automaticky.
Kvalifikační dostihy se běhají v Pardubicích, jsou dlouhé 5 800 metrů (s výjimkou druhého, červnového, který je o 600 metrů kratší) a z velké části kopírují kurs Velké pardubické. Samozřejmě se v nich nevyskytuje Velký Taxisův příkop. Tato překážka se skáče pouze jednou v roce, při Velké.
1. kvalifikace (Velká cena města Pardubic) se konala 23. 5., úspěšně ji absolvovalo 7 koní a vítězem se v solidní konkurenci stal jistě o více než 4 délky Zarate s žokejem Janem Kratochvílem.
2. kvalifikace (Pohár Slavia pojišťovny – Pocta mjr. Miloši Svobodovi) se konala 20. 6., úspěšně ji absolvovalo opět 7 koní a vítězem se o 2 a čtvrt délky stala Ironika s žokejem Lukášem Matuským.
3. kvalifikace (Cena firmy Chládek a Tintěra, Pardubice, a.s.) se konala 1. 8., úspěšně ji absolvovalo 8 koní a vítězem se lehce o více než 4 délky stal Fort Medoc s žokejem Ondřejem Velkem.
4. kvalifikace (Velká cena města Pardubic – EURO EQUUS) se konala 5. 9., úspěšně ji absolvovalo 8 koní a vítězem se ve velmi zajímavé konkurenci stal lehce o 9 délek uzdravený Godfrey s žokejkou Lenkou Neprašovou.
Kurs Velké pardubické
Kurs dostihu čítá celkem 31 různorodých překážek.
č. 1 – Živý plot
120 cm vysoký a 130 cm široký živý plot s 80 cm vysokým dřevěným břevnem na odskokové hraně. Skok pro zahřátí. Moderní historie Velké nepamatuje pád na této překážce.
č. 2 – Živý plot s příkopem
130 cm vysoký a 290 cm široký živý plot s nízkým dřevěným břevnem na odskokové hraně následovaný krátkým 60 cm hlubokým příkopem. Opět skok na rozehřátí, avšak jeho podcenění může přinést fatální následky. Právě zde skončila pouť Registany za třetím vítězstvím v řadě v roce 2005.
č. 3 – Malý vodní příkop
Nejmenší z trojice vodních příkopů. 300 cm široký a 60 cm hluboký příkop, který se dá v případě nouze proběhnout. Před modernizací v 90. letech byl tvořen betonovou hlubokou „vanou“ s ostrými hranami a patřil mezi nebezpečné skoky. Dnes hrozí riziko pouze z podmáčených hran, díky kterým je nutné odskakovat s dostatečnou rezervou. Padá se zde minimálně.
č. 4 – Velký Taxisův příkop
Nejslavnější překážka dostihu. Skáče se pouze jednou za rok, právě při Velké pardubické. 150–160 cm vysoký a 180 cm široký živý plot je následován 400 cm dlouhým příkopem o hloubce 100 cm a pozvolným nástupem. Celková šířka překážky je tak 580 cm. A to je stav po modernizaci. Před rokem 1994 byl příkop o metr delší, o metr hlubší a měl ostrou hranu, o kterou si nezkušení koně v průběhu historie často přivodili vážná až smrtelná zranění. Modernizace udělala z překážky mnohem bezpečnější skok, avšak trochu nižší obtížnosti. Navíc dnešní koně jsou mnohem kvalitněji připraveni a na počátku dostihu mají dostatek sil, takže v současné době se na Taxisu padá jen málo. V posledních letech zde skončili svoji pouť dostihem vždy dva až čtyři koně, přičemž zdaleka ne vždy byla na vině překážka jako taková. V roce 2020 zde však po nepochopitelné chybě koně vyhasl život jednoho z favoritů Sottoventa a po výrazné vlně nevole hlavně z řad veřejnosti došlo před dalším ročníkem k další bezpečnostní úpravě v podobě výrazného zploštění už tak mírné doskokové hrany. Ani to však nemohlo v roce 2023 zabránit zmatkům po vybočení z neznámého důvodu vyplašeného Stuka, jenž se stal dosud poslední obětí, tentokrát se však zloba obrátila především proti jeho trenérovi a majiteli.
č. 5 – Irská lavice
Atypická překážka, která dělá mnoha koním velké potíže, ač není nebezpečná. 200 cm vysoký a 450 cm široký val ohraničený z obou stran metrovými příkopy. Nedá se zdolat jedním skokem (zkusil to pouze v roce 1982 Pahang, kterého 62letý jezdec Saunders nezvládl a Pahang to zaplatil životem), musí se na ni vyjít a na druhé straně zase sejít. Dá se zde ale ztratit mnoho času, v horším případě i pohřbít závod. Některé koně tato překážka vystraší natolik, že ji odmítnou přejít. V roce 2018 zde shodil jezdce Vajgaros, o 2 roky později to samé předvedl All Scater.
č. 6 – Popkovický skok
Podle mnoha odborníků nejobtížnější překážka Velké. Překážku tvoří 130 cm vysoký a 200 cm široký živý plot s nízkým břevnem na odskokové hraně, následovaný 200 cm širokým příkopem. Její záludnost spočívá v tom, že ihned po doskoku musí koně ostře zatočit doprava. Mnozí jezdci ji tak najíždějí šikmo, čímž si skok prodlužují a zároveň můžou omezit další koně. Například v roce 1998 zde došlo k hromadnému pádu 8 koní způsobenému řetězovou reakcí po vybočení jednoho a zaváhání druhého koně. Velké problémy nadělala také v roce 2015, padly zde celkem 4 koně. I poté znamenala tato překážka velmi často konec v dostihu minimálně pro jednoho koně.
č. 7 – Francouzský skok
Dva živé ploty oddělené příkopem. Živé ploty jsou 120, resp. 130 cm vysoké a 110 cm široké. Příkop mezi nimi je také široký 110 cm. Nachází se za lesíkem, takže diváci na závodišti na ni nevidí. Kdysi se na ni najíždělo z oranice, dnes je před ní dlouhý travnatý odskokový pás, který překážce výrazně ubral na obtížnosti. Přesto se zde výjimečně objeví problém, např. v roce 2004 znamenal řetězový pád konec nadějí hned 4 koní a v letech 2021 a 2022 se stala překvapivou konečnou vždy pro jednoho účastníka.
č. 8/9 – Malé zahrádky
První dvojskok dostihu. Dva živé ploty 130 cm vysoké a 150 cm široké, mezi kterými je 8,5metrová mezera, kterou koně vyplňují dvěma kroky. Překážka se musí najet ve správném tempu, jinak hrozí, že kůň druhý plot nezdolá. Častý strašák hlavně zahraničních koní, kteří takový typ překážky ze světa neznají. Na vlastní kůži to před dvěma lety poznal irský Streets Of Doyen.
č. 10 – Anglický skok
Překážka, jejíž obtížnost spočívá v příkopu před živým plotem, ne za ním. Před příkopem se nachází 70 cm vysoké dřevěné břevno, příkop samotný je široký 150 cm, následný živý plot je široký 120 cm. Patří mezi jednodušší skoky, na kterém se v podstatě nepadá. V roce 2015 však toto pravidlo jeden kůň porušil. Touto překážkou končí úvodní část Velké pardubické.
Následuje průběh velkým prostranstvím, tzv. náměstím, kde je nutné správně objet několik točných bodů. To například v roce 2008 nezvládl Amant Gris, který sice doběhl do cíle první, ale byl po právu diskvalifikován pro nedodržení kursu, když jeden z točných bodů objel ze špatné strany a o několik metrů si tak zkrátil trať.
č. 10a – Prodloužený Taxisův příkop
Nachází se vedle Velkého Taxisu a má zhruba dvoutřetinovou velikost svého slavného „bratra“. Živý plot je vysoký 130 cm, široký 200 cm a na odskokové hraně stojí 80 cm vysoké břevno. Následný příkop je hluboký pouze 20 cm, ale je dlouhý 200 cm. Skok se navíc často neprovádí úplně rovně, ale drobně šikmo. Přestože nepatří mezi technicky obtížné překážky, padá se zde relativně často. Například v roce 2021 zde skončily naděje favorizovaného Theophila.
č. 11 – Živý plot s příkopem
Živý plot je 130 cm vysoký, 170 cm široký a na odskokové hraně je 60 cm vysoké břevno. Následuje 200 cm širký a 60 cm hluboký příkop. Tato překážka koním nedělá potíže. Ojedinělou výjimkou je nečekaný konec Imphala, jenž zde shodil jezdce v roce 2023.
č 12 – Živý plot – seskok
Na první pohled jednoduchá překážka. 120 cm vysoký a 130 cm široký živý plot s 60 cm vysokým břevnem na odskokové hraně. Její obtížnost spočívá v poloze doskokové plochy, která je o 50 cm níže než odskok. Kůň, který si toto neuvědomí, může mít problémy a tzv. ztratit nohy. Stává se to ale minimálně.
č. 13 – Živý plot
130 cm vysoký i široký živý plot s 80 cm vysokým břevnem na odskokové hraně. Pro koně oddechový skok. Nepamatuji zde potíže.
č. 14 – Poplerův skok
80 cm vysoké dvojbradlí. To je celá tato překážka, avšak její jednoduchost je její největší „zbraní“. Koně mají tendenci ji podcenit. Jméno získala podle slavného meziválečného jezdce a dvojnásobného vítěze Velké kapitána Rudolfa Poplera, který právě na tomto skoku v roce 1932 tragicky zahynul v jednom rámcovém dostihu. V roce 1991 zde padl fenomenální Železník, avšak neutekl od žokeje Josefa Váni st., byl znovu nasednut a stíhací jízdu dovedl ke svému čtvrtému vítězství.
č. 15 – Drop
Dvoumetrový seskok přímo před tribunami. V minulosti před ním koně téměř zastavovali a scházeli ho. S narůstající rychlostí dostihu narostla také obtížnost této překážky, neboť se běžně skáče z tempa. Občas zde některý kůň vyhodí jezdce ze sedla. Přímo ve Velké se tak stalo po 7 letech v roce 2022, pro něj typologicky neznámý skok nezvládl favorizovaný Brunch Royal.
č. 16 – Kamenná zeď
Oddechová překážka před tribunami před obtížnou fází dostihu. 180 cm široká a 85 cm vysoká zeď, na kterou se nabíhá z oranice. Někteří mazaní jezdci využívají úzký travnatý pás podél bariéry, aby ušetřili síly svého koně.
č. 17 – Hadí příkop
Největší a nejobtížnější vodní překážka. Kdysi jezdce vyloženě děsila, neboť byla hluboká téměř 2 metry a obrostlá vodními rostlinami. Po modernizaci v 90. letech má pevné dno, minimální hloubku a z původní obtížnosti tak zůstala pouze šířka 450 cm a hlavně o 70 cm nižší doskok oproti odskoku. Pokud se nenajíždí příliš pomalu, tak se zde již téměř nepadá, ačkoliv jde po delší době o velký skok a koně již nejsou zrovna čerství. Výjimkou byl ročník 2022 a pád dřívějšího vítěze No Time To Lose.
č. 18 – Velký vodní příkop
400 cm široký a 45 cm hluboký vodní příkop, který se dá bezpečně proběhnout, je již jen stínem kdysi velmi obávané překážky. Přesto nepatří mezi lehké skoky. Kůň se musí odrazit ve správný okamžik a nenechat na doskoku v příkopu zadní nohy, taková situace často končí pádem. Přesně to se v roce 2015 stalo jednomu z favoritů Rabbit Wellovi. Sice neupadl, ale jeho šance na úspěch se rozplynuly. V minulosti šlo o druhou nejtěžší překážku Velké, vděčila za tuto pozici především rozbahněným okrajům a velké hloubce.
č. 19 – Malý Taxisův příkop
Poslední a nejmenší z trojice „Taxisů“ v kursu. Živý plot je 150 cm vysoký a 200 cm široký, na odskokové hraně je 60 cm vysoké břevno. Následný mělký příkop je široký 170 cm. Překážka obvykle nedělá problémy, neboť v těchto fázích se začíná opět zrychlovat a skáče se tak z dobrého tempa.
č. 20/21 – Velké zahrádky
Nachází se vedle Malých zahrádek a jde o stejný dvojskok. Jediným rozdílem je, že se skáče v opačném směru a mezera mezi živými ploty je o 0,5 metru delší.
č. 22 – Suchý příkop
Jednoduchý příkop s bílým odskokovým břevnem, široký 300 cm a hluboký 90 cm. V minulosti chybělo odskokové břevno, takže se stávalo, že si kůň příkopu jednoduše nevšiml. Dnes se zde zpravidla vůbec nepadá, ojedinělou výjimkou je pád Lukáše Sloupa ze sedla Krocoleona v roce 2019. Je to druhá překážka kursu, na kterou diváci z tribun nevidí.
č. 23 – Steeplechase skok
Steeplechase skoky nahradily dříve používané proutěné překážky, neboť se nedají proskočit. Je vysoký 130 cm a široký 60 cm. Nachází se ihned po výběhu z lesíka na travnaté dráze. V tomto úseku jezdci zkouší nástupy a testují, jak je na tom kdo se silami. Takže se tu obvykle běhá velmi rychle.
č. 24 – Živý plot „U hangáru“
Název je odvozen polohou, neboť jde o překážku nejblíž hangárům na přilehlém letišti. Jedná se o 130 cm vysoký i široký živý plot. 60 cm před ním se nachází 80 cm vysoké odskokové břevno. Nachází se v táhlé zatáčce, což je vzhledem k rychlému tempu a boji o pozice příčinou nepříliš častých pádů, hlavně na mokrém povrchu. Ten poslední jsme mohli vidět v roce 2016.
č. 25 – Velký anglický skok
Začátek poslední obtížné fáze dostihu. Překážka bývá záludná hlavně za mokra. Tvoří ji 150 cm vysoký a 160 cm široký živý plot, 60 cm před ním se stojí 80 cm vysoké odskokové břevno. Obtížnost překážky tvoří doskok, neboť doskoková plocha je o 40 cm výše než odskoková a koně zde na doskoku často podkluzují. Za mokra se tento problém ještě násobí a v kombinaci s úbytkem sil zde v takových podmínkách dochází často k pádům. Jeden takový postihl loni Marcela Nováka, jenž se neudržel v sedle Dumona Roclaye.
č. 26 – Suchý příkop „mezi břízkami“
240 cm široký příkop s 50 cm vysokým odskokovým břevnem. Hlavním úkolem je neškobrtnout a udržet tempo. I přes únavu koní se zde nepadá.
č. 27 – Velký Havlův skok
Poslední těžká překážka kursu. 140 cm vysoký a 190 cm široký živý plot s 80 cm vysokým odskokovým břevnem ve vzdálenosti 50 cm před plotem, následovaný 250 cm širokým mělkým příkopem. Obtížnost skoku spočívá nejen v jeho velikosti, ale i v pozici v kursu, koně jsou již hodně unaveni. Navíc před překážkou běží koně dlouhý úsek oranicí, která je ještě více vysílí, obzvláště za mokra. Pády jsou zde poměrně časté, naposledy zde v roce 2023 shodila žokeje Jana Kratochvíla Santa Klara patřící do širšího okruhu favoritů a o rok později to samé provedl žokeji Donoghueovi irský spolufavorit Coko Beach. Překážka je pojmenována po dlouholetém obětavém správci závodiště.
č. 28 – Steeplechase skok
Steeplechase skoky nahradily dříve používané proutěné překážky, neboť se nedají proskočit. Je vysoký 130 cm a široký 60 cm. Nachází se na travnaté dráze a koně si zde chystají pozici na finiš. Každá chyba tak stojí mnohem více než dosud. V roce 2015 se o tom přesvědčil Zarif, kterému pak chyběly síly ve finiši.
č. 29 – Steeplechase skok
Platí pro něj to samé jako pro překážku č. 28.
č. 30 – Steeplechase skok
Stejné parametry jako odstatní steeplechase skoky. Je to poslední překážka kursu, na začátku cílové roviny. Chyba udělaná zde se již nedá dohnat. Velkou sportovní tragédii způsobila tato překážka (tehdy ještě proutěná) v roce 1967. Bělka Lukava měla obrovský náskok, avšak pád na tomto skoku ji připravil o jasné vítězství.
Kurs dostihu čítá celkem 31 různorodých překážek.
č. 1 – Živý plot
120 cm vysoký a 130 cm široký živý plot s 80 cm vysokým dřevěným břevnem na odskokové hraně. Skok pro zahřátí. Moderní historie Velké nepamatuje pád na této překážce.
č. 2 – Živý plot s příkopem
130 cm vysoký a 290 cm široký živý plot s nízkým dřevěným břevnem na odskokové hraně následovaný krátkým 60 cm hlubokým příkopem. Opět skok na rozehřátí, avšak jeho podcenění může přinést fatální následky. Právě zde skončila pouť Registany za třetím vítězstvím v řadě v roce 2005.
č. 3 – Malý vodní příkop
Nejmenší z trojice vodních příkopů. 300 cm široký a 60 cm hluboký příkop, který se dá v případě nouze proběhnout. Před modernizací v 90. letech byl tvořen betonovou hlubokou „vanou“ s ostrými hranami a patřil mezi nebezpečné skoky. Dnes hrozí riziko pouze z podmáčených hran, díky kterým je nutné odskakovat s dostatečnou rezervou. Padá se zde minimálně.
č. 4 – Velký Taxisův příkop
Nejslavnější překážka dostihu. Skáče se pouze jednou za rok, právě při Velké pardubické. 150–160 cm vysoký a 180 cm široký živý plot je následován 400 cm dlouhým příkopem o hloubce 100 cm a pozvolným nástupem. Celková šířka překážky je tak 580 cm. A to je stav po modernizaci. Před rokem 1994 byl příkop o metr delší, o metr hlubší a měl ostrou hranu, o kterou si nezkušení koně v průběhu historie často přivodili vážná až smrtelná zranění. Modernizace udělala z překážky mnohem bezpečnější skok, avšak trochu nižší obtížnosti. Navíc dnešní koně jsou mnohem kvalitněji připraveni a na počátku dostihu mají dostatek sil, takže v současné době se na Taxisu padá jen málo. V posledních letech zde skončili svoji pouť dostihem vždy dva až čtyři koně, přičemž zdaleka ne vždy byla na vině překážka jako taková. V roce 2020 zde však po nepochopitelné chybě koně vyhasl život jednoho z favoritů Sottoventa a po výrazné vlně nevole hlavně z řad veřejnosti došlo před dalším ročníkem k další bezpečnostní úpravě v podobě výrazného zploštění už tak mírné doskokové hrany. Ani to však nemohlo v roce 2023 zabránit zmatkům po vybočení z neznámého důvodu vyplašeného Stuka, jenž se stal dosud poslední obětí, tentokrát se však zloba obrátila především proti jeho trenérovi a majiteli.
č. 5 – Irská lavice
Atypická překážka, která dělá mnoha koním velké potíže, ač není nebezpečná. 200 cm vysoký a 450 cm široký val ohraničený z obou stran metrovými příkopy. Nedá se zdolat jedním skokem (zkusil to pouze v roce 1982 Pahang, kterého 62letý jezdec Saunders nezvládl a Pahang to zaplatil životem), musí se na ni vyjít a na druhé straně zase sejít. Dá se zde ale ztratit mnoho času, v horším případě i pohřbít závod. Některé koně tato překážka vystraší natolik, že ji odmítnou přejít. V roce 2018 zde shodil jezdce Vajgaros, o 2 roky později to samé předvedl All Scater.
č. 6 – Popkovický skok
Podle mnoha odborníků nejobtížnější překážka Velké. Překážku tvoří 130 cm vysoký a 200 cm široký živý plot s nízkým břevnem na odskokové hraně, následovaný 200 cm širokým příkopem. Její záludnost spočívá v tom, že ihned po doskoku musí koně ostře zatočit doprava. Mnozí jezdci ji tak najíždějí šikmo, čímž si skok prodlužují a zároveň můžou omezit další koně. Například v roce 1998 zde došlo k hromadnému pádu 8 koní způsobenému řetězovou reakcí po vybočení jednoho a zaváhání druhého koně. Velké problémy nadělala také v roce 2015, padly zde celkem 4 koně. I poté znamenala tato překážka velmi často konec v dostihu minimálně pro jednoho koně.
č. 7 – Francouzský skok
Dva živé ploty oddělené příkopem. Živé ploty jsou 120, resp. 130 cm vysoké a 110 cm široké. Příkop mezi nimi je také široký 110 cm. Nachází se za lesíkem, takže diváci na závodišti na ni nevidí. Kdysi se na ni najíždělo z oranice, dnes je před ní dlouhý travnatý odskokový pás, který překážce výrazně ubral na obtížnosti. Přesto se zde výjimečně objeví problém, např. v roce 2004 znamenal řetězový pád konec nadějí hned 4 koní a v letech 2021 a 2022 se stala překvapivou konečnou vždy pro jednoho účastníka.
č. 8/9 – Malé zahrádky
První dvojskok dostihu. Dva živé ploty 130 cm vysoké a 150 cm široké, mezi kterými je 8,5metrová mezera, kterou koně vyplňují dvěma kroky. Překážka se musí najet ve správném tempu, jinak hrozí, že kůň druhý plot nezdolá. Častý strašák hlavně zahraničních koní, kteří takový typ překážky ze světa neznají. Na vlastní kůži to před dvěma lety poznal irský Streets Of Doyen.
č. 10 – Anglický skok
Překážka, jejíž obtížnost spočívá v příkopu před živým plotem, ne za ním. Před příkopem se nachází 70 cm vysoké dřevěné břevno, příkop samotný je široký 150 cm, následný živý plot je široký 120 cm. Patří mezi jednodušší skoky, na kterém se v podstatě nepadá. V roce 2015 však toto pravidlo jeden kůň porušil. Touto překážkou končí úvodní část Velké pardubické.
Následuje průběh velkým prostranstvím, tzv. náměstím, kde je nutné správně objet několik točných bodů. To například v roce 2008 nezvládl Amant Gris, který sice doběhl do cíle první, ale byl po právu diskvalifikován pro nedodržení kursu, když jeden z točných bodů objel ze špatné strany a o několik metrů si tak zkrátil trať.
č. 10a – Prodloužený Taxisův příkop
Nachází se vedle Velkého Taxisu a má zhruba dvoutřetinovou velikost svého slavného „bratra“. Živý plot je vysoký 130 cm, široký 200 cm a na odskokové hraně stojí 80 cm vysoké břevno. Následný příkop je hluboký pouze 20 cm, ale je dlouhý 200 cm. Skok se navíc často neprovádí úplně rovně, ale drobně šikmo. Přestože nepatří mezi technicky obtížné překážky, padá se zde relativně často. Například v roce 2021 zde skončily naděje favorizovaného Theophila.
č. 11 – Živý plot s příkopem
Živý plot je 130 cm vysoký, 170 cm široký a na odskokové hraně je 60 cm vysoké břevno. Následuje 200 cm širký a 60 cm hluboký příkop. Tato překážka koním nedělá potíže. Ojedinělou výjimkou je nečekaný konec Imphala, jenž zde shodil jezdce v roce 2023.
č 12 – Živý plot – seskok
Na první pohled jednoduchá překážka. 120 cm vysoký a 130 cm široký živý plot s 60 cm vysokým břevnem na odskokové hraně. Její obtížnost spočívá v poloze doskokové plochy, která je o 50 cm níže než odskok. Kůň, který si toto neuvědomí, může mít problémy a tzv. ztratit nohy. Stává se to ale minimálně.
č. 13 – Živý plot
130 cm vysoký i široký živý plot s 80 cm vysokým břevnem na odskokové hraně. Pro koně oddechový skok. Nepamatuji zde potíže.
č. 14 – Poplerův skok
80 cm vysoké dvojbradlí. To je celá tato překážka, avšak její jednoduchost je její největší „zbraní“. Koně mají tendenci ji podcenit. Jméno získala podle slavného meziválečného jezdce a dvojnásobného vítěze Velké kapitána Rudolfa Poplera, který právě na tomto skoku v roce 1932 tragicky zahynul v jednom rámcovém dostihu. V roce 1991 zde padl fenomenální Železník, avšak neutekl od žokeje Josefa Váni st., byl znovu nasednut a stíhací jízdu dovedl ke svému čtvrtému vítězství.
č. 15 – Drop
Dvoumetrový seskok přímo před tribunami. V minulosti před ním koně téměř zastavovali a scházeli ho. S narůstající rychlostí dostihu narostla také obtížnost této překážky, neboť se běžně skáče z tempa. Občas zde některý kůň vyhodí jezdce ze sedla. Přímo ve Velké se tak stalo po 7 letech v roce 2022, pro něj typologicky neznámý skok nezvládl favorizovaný Brunch Royal.
č. 16 – Kamenná zeď
Oddechová překážka před tribunami před obtížnou fází dostihu. 180 cm široká a 85 cm vysoká zeď, na kterou se nabíhá z oranice. Někteří mazaní jezdci využívají úzký travnatý pás podél bariéry, aby ušetřili síly svého koně.
č. 17 – Hadí příkop
Největší a nejobtížnější vodní překážka. Kdysi jezdce vyloženě děsila, neboť byla hluboká téměř 2 metry a obrostlá vodními rostlinami. Po modernizaci v 90. letech má pevné dno, minimální hloubku a z původní obtížnosti tak zůstala pouze šířka 450 cm a hlavně o 70 cm nižší doskok oproti odskoku. Pokud se nenajíždí příliš pomalu, tak se zde již téměř nepadá, ačkoliv jde po delší době o velký skok a koně již nejsou zrovna čerství. Výjimkou byl ročník 2022 a pád dřívějšího vítěze No Time To Lose.
č. 18 – Velký vodní příkop
400 cm široký a 45 cm hluboký vodní příkop, který se dá bezpečně proběhnout, je již jen stínem kdysi velmi obávané překážky. Přesto nepatří mezi lehké skoky. Kůň se musí odrazit ve správný okamžik a nenechat na doskoku v příkopu zadní nohy, taková situace často končí pádem. Přesně to se v roce 2015 stalo jednomu z favoritů Rabbit Wellovi. Sice neupadl, ale jeho šance na úspěch se rozplynuly. V minulosti šlo o druhou nejtěžší překážku Velké, vděčila za tuto pozici především rozbahněným okrajům a velké hloubce.
č. 19 – Malý Taxisův příkop
Poslední a nejmenší z trojice „Taxisů“ v kursu. Živý plot je 150 cm vysoký a 200 cm široký, na odskokové hraně je 60 cm vysoké břevno. Následný mělký příkop je široký 170 cm. Překážka obvykle nedělá problémy, neboť v těchto fázích se začíná opět zrychlovat a skáče se tak z dobrého tempa.
č. 20/21 – Velké zahrádky
Nachází se vedle Malých zahrádek a jde o stejný dvojskok. Jediným rozdílem je, že se skáče v opačném směru a mezera mezi živými ploty je o 0,5 metru delší.
č. 22 – Suchý příkop
Jednoduchý příkop s bílým odskokovým břevnem, široký 300 cm a hluboký 90 cm. V minulosti chybělo odskokové břevno, takže se stávalo, že si kůň příkopu jednoduše nevšiml. Dnes se zde zpravidla vůbec nepadá, ojedinělou výjimkou je pád Lukáše Sloupa ze sedla Krocoleona v roce 2019. Je to druhá překážka kursu, na kterou diváci z tribun nevidí.
č. 23 – Steeplechase skok
Steeplechase skoky nahradily dříve používané proutěné překážky, neboť se nedají proskočit. Je vysoký 130 cm a široký 60 cm. Nachází se ihned po výběhu z lesíka na travnaté dráze. V tomto úseku jezdci zkouší nástupy a testují, jak je na tom kdo se silami. Takže se tu obvykle běhá velmi rychle.
č. 24 – Živý plot „U hangáru“
Název je odvozen polohou, neboť jde o překážku nejblíž hangárům na přilehlém letišti. Jedná se o 130 cm vysoký i široký živý plot. 60 cm před ním se nachází 80 cm vysoké odskokové břevno. Nachází se v táhlé zatáčce, což je vzhledem k rychlému tempu a boji o pozice příčinou nepříliš častých pádů, hlavně na mokrém povrchu. Ten poslední jsme mohli vidět v roce 2016.
č. 25 – Velký anglický skok
Začátek poslední obtížné fáze dostihu. Překážka bývá záludná hlavně za mokra. Tvoří ji 150 cm vysoký a 160 cm široký živý plot, 60 cm před ním se stojí 80 cm vysoké odskokové břevno. Obtížnost překážky tvoří doskok, neboť doskoková plocha je o 40 cm výše než odskoková a koně zde na doskoku často podkluzují. Za mokra se tento problém ještě násobí a v kombinaci s úbytkem sil zde v takových podmínkách dochází často k pádům. Jeden takový postihl loni Marcela Nováka, jenž se neudržel v sedle Dumona Roclaye.
č. 26 – Suchý příkop „mezi břízkami“
240 cm široký příkop s 50 cm vysokým odskokovým břevnem. Hlavním úkolem je neškobrtnout a udržet tempo. I přes únavu koní se zde nepadá.
č. 27 – Velký Havlův skok
Poslední těžká překážka kursu. 140 cm vysoký a 190 cm široký živý plot s 80 cm vysokým odskokovým břevnem ve vzdálenosti 50 cm před plotem, následovaný 250 cm širokým mělkým příkopem. Obtížnost skoku spočívá nejen v jeho velikosti, ale i v pozici v kursu, koně jsou již hodně unaveni. Navíc před překážkou běží koně dlouhý úsek oranicí, která je ještě více vysílí, obzvláště za mokra. Pády jsou zde poměrně časté, naposledy zde v roce 2023 shodila žokeje Jana Kratochvíla Santa Klara patřící do širšího okruhu favoritů a o rok později to samé provedl žokeji Donoghueovi irský spolufavorit Coko Beach. Překážka je pojmenována po dlouholetém obětavém správci závodiště.
č. 28 – Steeplechase skok
Steeplechase skoky nahradily dříve používané proutěné překážky, neboť se nedají proskočit. Je vysoký 130 cm a široký 60 cm. Nachází se na travnaté dráze a koně si zde chystají pozici na finiš. Každá chyba tak stojí mnohem více než dosud. V roce 2015 se o tom přesvědčil Zarif, kterému pak chyběly síly ve finiši.
č. 29 – Steeplechase skok
Platí pro něj to samé jako pro překážku č. 28.
č. 30 – Steeplechase skok
Stejné parametry jako odstatní steeplechase skoky. Je to poslední překážka kursu, na začátku cílové roviny. Chyba udělaná zde se již nedá dohnat. Velkou sportovní tragédii způsobila tato překážka (tehdy ještě proutěná) v roce 1967. Bělka Lukava měla obrovský náskok, avšak pád na tomto skoku ji připravil o jasné vítězství.
Rekordy dostihu
Nejrychlejší čas: 8:56,01 min (2015, Ribelino, ž. Kašný)
Nejvíce startujících: 29 (1990)
Nejvíce vítězství jezdce: 8 (ž. Josef Váňa st., 1987–1989, 1991, 1997, 2009–2011)
Nejvíce vítězství jezdce v řadě: 4 (ž. Peter Gehm, 2001–2004)
Nejstarší vítězný jezdec: 58 let a 356 dní (Vladimír Hejmovský, 1951)
Nejmladší vítězný jezdec: 19 let (Josef Vavroušek, 1956)
Nejstarší vítězný kůň: 14 let (Unkas, 1954)
Nejvíce vítězství koně: 4 (Železník, 1987–1989, 1991)
Nejvíce vítězství koně v řadě: 3 (celkem 7 koní: Brigand 1875–78, Epigraf 1957–59, Sagar 1981–83, Železník 1987–89, Peruán 1998–2000, Tiumen 2009–11, Orphee des Blins 2012–14)
Nejvíce vítězství trenéra: 11 (Josef Váňa st.)
Nejvíce startů: 28 (ž. Josef Váňa st.)
Nejvíce startů koně: 8 (celkem 3 koně: Železník, Salvátor, Flang)
Nejmenší rozdíl mezi 1. a 2. koněm v cíli: žádný (Godfrey a Sexy Lord vyhlášeni společnými vítězi v roce 2024)
Nejvíce koní v cíli: 18 (2009)
Nejvyšší kurs vítěze dostihu: 55:1 (2012, Orphee des Blins)
Nejrychlejší čas: 8:56,01 min (2015, Ribelino, ž. Kašný)
Nejvíce startujících: 29 (1990)
Nejvíce vítězství jezdce: 8 (ž. Josef Váňa st., 1987–1989, 1991, 1997, 2009–2011)
Nejvíce vítězství jezdce v řadě: 4 (ž. Peter Gehm, 2001–2004)
Nejstarší vítězný jezdec: 58 let a 356 dní (Vladimír Hejmovský, 1951)
Nejmladší vítězný jezdec: 19 let (Josef Vavroušek, 1956)
Nejstarší vítězný kůň: 14 let (Unkas, 1954)
Nejvíce vítězství koně: 4 (Železník, 1987–1989, 1991)
Nejvíce vítězství koně v řadě: 3 (celkem 7 koní: Brigand 1875–78, Epigraf 1957–59, Sagar 1981–83, Železník 1987–89, Peruán 1998–2000, Tiumen 2009–11, Orphee des Blins 2012–14)
Nejvíce vítězství trenéra: 11 (Josef Váňa st.)
Nejvíce startů: 28 (ž. Josef Váňa st.)
Nejvíce startů koně: 8 (celkem 3 koně: Železník, Salvátor, Flang)
Nejmenší rozdíl mezi 1. a 2. koněm v cíli: žádný (Godfrey a Sexy Lord vyhlášeni společnými vítězi v roce 2024)
Nejvíce koní v cíli: 18 (2009)
Nejvyšší kurs vítěze dostihu: 55:1 (2012, Orphee des Blins)
Finanční dotace
Již od roku 2013 (s výjimkou covidových let 2020 a 2021) se běhá o 5 milionů korun, což na první pohled není málo, ale vzhledem k velmi dlouhé době bez zvýšení Velká pardubická výrazně ztrácí atraktivitu pro zahraniční účastníky. Přesto je stále nejlépe finančně ohodnoceným cross country dostihem v Evropě, ovšem proti podobně slavným klasickým steeplechase v Anglii, Irsku, Francii či Itálii se krčí v pozici dost chudého příbuzného. Pro peníze si doběhne prvních 7 koní. Ti svým majitelům vydělají:
1. místo 2 000 000 Kč
2. místo 1 100 000 Kč
3. místo 700 000 Kč
4. místo 500 000 Kč
5. místo 350 000 Kč
6. místo 200 000 Kč
7. místo 150 000 Kč
Již od roku 2013 (s výjimkou covidových let 2020 a 2021) se běhá o 5 milionů korun, což na první pohled není málo, ale vzhledem k velmi dlouhé době bez zvýšení Velká pardubická výrazně ztrácí atraktivitu pro zahraniční účastníky. Přesto je stále nejlépe finančně ohodnoceným cross country dostihem v Evropě, ovšem proti podobně slavným klasickým steeplechase v Anglii, Irsku, Francii či Itálii se krčí v pozici dost chudého příbuzného. Pro peníze si doběhne prvních 7 koní. Ti svým majitelům vydělají:
1. místo 2 000 000 Kč
2. místo 1 100 000 Kč
3. místo 700 000 Kč
4. místo 500 000 Kč
5. místo 350 000 Kč
6. místo 200 000 Kč
7. místo 150 000 Kč
Základní informace
Délka dostihu: asi 6 900 metrů
Počet překážek: 31 (z toho 3 vodní a 4 steeplechase skoky)
Doba dostihu: obvykle lehce přes 9 minut
Počet startujících: ne více než 25
Podmínky pro start koně: min. 6 let a splněný kvalifikační dostih
Podmínky pro start jezdce: min. 10 překážkových vítězství v kariéře a aspoň jeden dokončený překážkový dostih v aktuálním roce, nebo min. 10 překážkových umístění v kariéře a dokončený kvalifikační dostih v aktuálním roce
Délka dostihu: asi 6 900 metrů
Počet překážek: 31 (z toho 3 vodní a 4 steeplechase skoky)
Doba dostihu: obvykle lehce přes 9 minut
Počet startujících: ne více než 25
Podmínky pro start koně: min. 6 let a splněný kvalifikační dostih
Podmínky pro start jezdce: min. 10 překážkových vítězství v kariéře a aspoň jeden dokončený překážkový dostih v aktuálním roce, nebo min. 10 překážkových umístění v kariéře a dokončený kvalifikační dostih v aktuálním roce
Historické zajímavosti
V dosavadních 135 ročnících se do listiny vítězů zapsalo 102 koní a 85 jezdců. Je mezi nimi 17 klisen a jediná žena, paní Lata Brandisová. Ta dokázala zvítězit v roce 1937 s klisnou Normou.
V historii dostihového sportu pouze jediný jezdec dokázal vyhrát oba nejslavnější překážkové dostihy, tj. Grand National v Liverpoolu a Velkou pardubickou. Je jím George Williamson. V Pardubicích vyhrál v letech 1890 a 1893, v Liverpoolu v roce 1899.
Již ročník 1878 poznal prvního trojnásobného vítěze a hned šlo o čistý hattrick. Hřebec Brigand vyhrál také v letech 1875 a 1877. V roce 1876 se dostih z důvodu mrazivého počasí nekonal. Zajímavé je, že se na jeho hřbetě při triumfech vystřídali dva různí jezdci.
V roce 1880 se dostihu zúčastnila klisna, která neměla jméno. Dokonce se probila na stupně vítězů, doběhla třetí.
Ročník 1881 vyhrál v sedle Victorie jezdec Hector Baltazzi, který si v průběhu dostihu zlomil klíční kost. Heroický výkon.
V roce 1896 dokončila svůj vítězný hattrick také první klisna, Lady Anne. K vítězstvím přidala ještě po jednom druhém, třetím a čtvrtém místě a byla nejúspěšnějším koněm historie Velké až do roku 1991.
Ročník 1900 vyhrál kůň, který neproběhl cílem jako první. Původně vítězná klisna Slava byla diskvalifikována pro křižování druhého v cíli, Magyaráda.
Od roku 1904 byly zavedeny časové limity pro jednotlivé dostihy. Stalo se tak na základě průběhu jednoho rámcového dostihu při Velké o rok předtím, při kterém jezdci a koně bojovali s tratí až do tmy. Jak uvidíme, časový limit byl později hlavním aktérem jedné z největších sportovních tragédií historie dostihu.
Ročník 1908 byl již druhým, který byl zrušen kvůli mrazivému počasí. Od té doby se Velká pardubická neběhá v listopadu, ale v říjnu.
Ročník 1909 nepoznal vítěze. Na startu se sešli pouze 3 koně. Jeden spadl, zbylí koně byli diskvalifikováni poté, co odmítali pokračovat v dostihu a mezitím vypršel časový limit.
Rok 1920 přinesl onu zmiňovanou sportovní tragédii. Ze šesti startujících koní jich pět padlo nejpozději na Popkovickém skoku. Osamocený Jonathan sice zvládl zbytek dostihu, avšak jezdec Koplík nikam nespěchal a užíval si ovace diváků. Mezitím vypršel časový limit, a vítězná dvojice tak byla po proběhnutí cílem diskvalifikována. Později se ukázalo, že toto rozhodnutí bylo chybné. Po přeměření trati v roce 1936 bylo zjištěno, že kurs dostihu je o 500 m delší, a tím pádem byl dosažený čas v pořádku. Bohužel se již nikdo neměl k tomu, aby původní rozhodnutí revidoval.
Ročník 1929 vyhrál bělouš Ben Hur, přestože v průběhu dostihu třikrát upadl.
V roce 1951 zvítězil dosud nejstarší jezdec v historii. Vladimírovi Hejmovskému bylo v době konání dostihu 58 let a 356 dní. Zajímavé je, že se na start Velké postavil pouze jednou. Zároveň to byl poslední rok, kdy kurs dostihu zavedl koně mimo vnitřní prostor závodiště.
V roce 1956 naopak vyhrál dosud nejmladší jezdec. Josefu Vavrouškovi bylo pouze 19,5 roku. Byl to jeho životní úspěch, nikdy poté již tento dostih nevyhrál.
V roce 1959 uzavřel sovětský Epigraf svůj vítězný čistý hattrick. Stal se teprve třetím koněm, který dokázal Velkou ovládnout třikrát. A zároveň prvním, který to dokázal ve třech letech za sebou. Také byl prvním z řady sovětských vítězů, kteří ovládli tento dostih nepřetržitě v letech 1957 až 1962.
V roce 1962 Velkou pardubickou poprvé přenášela Československá televize v přímém přenosu.
Ročník 1968 se nekonal z důvodu srpnových událostí. Zajímavé ale je, že přihlášeni byli dva koně z USA, což se nikdy předtím nestalo.
Raritou skončila Velká v roce 1970. Na prvních třech místech se umístily klisny.
V roce 1972 dokončil svůj vítězný hattrick Korok – hřebec, který nikdy neměl běhat dostihy. Narodil se s vývojovou vadou na noze a kulhal. Přesto z něj Václav Chaloupka dokázal udělat jednoho z nejlepších koní historie. Později se výborně osvědčil jako plemeník.
Ročník 1973 se stal výjimečným. Poprvé v poválečné historii přijel kůň z Anglie, navíc vyhrál a vytvořil na dalších 14 let časový rekord dostihu. Byl jím fenomenální Stephen’s Society.
Další velká sportovní tragédie postihla Velkou v roce 1975. Před poslední proutěnkou si Flang vypracoval asi čtyřdélkový náskok a zdálo se, že si jde pro vítězství. V té době však na dráhu vběhl kůň bez jezdce Bledax a srazil se s Flangem, který se tím ocitl na zemi a závod nedokončil.
Ročník 1977 ovládla dvojice Václavů. Ten v sedle, Chaloupka, se tak stal prvním jezdcem historie, který vyhrál Velkou počtvrté. Dosud se to podařilo pouze třem dalším jezdcům.
Rok 1979 přinesl další historický zápis. V sedle Legendy se stal vítězem Jiří Chaloupka a v listině vítězů se tak poprvé ocitla bratrská dvojice.
Ročníky 1981 až 1983 viděly čistý hattrick kladrubské dvojice Sagar – Pavel Liebisch. Sagarovu kariéru nešťastně ukončilo zranění nohy v kvalifikaci na VP 1984, čímž nejspíše přišel o čest stát se prvním a dosud jediným koněm, který by vyhrál Velkou čtyřikrát v řadě.
V roce 1987 se poprvé běželo pod 10 minut. Dostih však byl tento rok pravděpodobně o něco kratší, neboť místo překážky číslo 6 – Popkovického skoku – se skákala překážka 6b umístěná o kousek vedle v lese.
Rok 1989 přinesl souboj o historický zápis v cílové rovince. Dvojice Železník – Josef Váňa st. bojovala o zisk čistého hattricku. Václav Chaloupka v sedle Fráze zase usiloval o své páté vítězství. Úspěšnějším byl nakonec Železník, který tak pokračoval ve své cestě do pozice nejúspěšnějšího koně historie dostihu.
Tak se stalo v roce 1991. Po nezdaru v předchozím ročníku se dvojice Železník–Váňa opět postavila na nejvyšší stupínek po nezapomenutelné stíhací jízdě po pádu na Poplerově skoku. Železník se se čtyřmi vítězstvími stal nejlepším koněm dějin dostihu. Josef Váňa st. čtvrtým vítězstvím vyrovnal na čele historické jezdecké tabulky Václava Chaloupku.
Ročník 1992 silně poznamenala demonstrace tzv. ekologických aktivistů, kteří chtěli zabránit konání dostihu kvůli údajnému týrání koní. Vnikli do prostoru dráhy a pohybovali se v ní i během dostihu, což výrazně ovlivnilo především náběh na Velký Taxisův příkop, který byl kvůli tomu velmi pomalý. Spadlo zde osm z patnácti koní.
Krize kolem pořádání dostihů vyvrcholila v roce 1993, kdy se na start Velké postavilo pouze devět koní, nejméně od roku 1946. Závod dokončil pouze jeden.
Rok 1995 přinesl na 30 let poslední vítězství zahraničního koně. Byl jím britský It’s A Snip.
O další změnu historických tabulek se postaral rok 1997. Josef Váňa st. v sedle Vronskyho dosáhl svého pátého vítězství.
V roce 1998 se poprvé triumfu dočkala žena v pozici trenéra. Peruán trénovaný Lenkou Horákovou však zvítězil nejen v tomto roce, ale i ve dvou následujících. Obzvláště ceněným vítězstvím je to z roku 1999, kdy porazil velmi silnou irskou konkurenci.
Ročník 2004 nabídnul divákům další přepis historických listin. Žokej Peter Gehm zvítězil počtvrté v řadě, což se nikomu jinému nepovedlo. Bohužel další vítězství již nemohl přidat, neboť krátce poté utrpěl úraz v tréninku, jehož výsledkem je trvalé upoutání na invalidní vozík.
Extrémně rychlý závod se odehrál v roce 2008. Vítězná Sixteen (žokej Josef Bartoš) poprvé běžela pod 9 minut a také poslední kůň, který dostih dokončil, doběhl v rychlejším čase, než byl předchozí rekord dostihu.
Ročníky 2009 až 2014 také přidaly rekordní zápisy. Nejprve Josef Váňa st. v sedle Tiumena třikrát za sebou zvýšil svůj náskok v čele historického pořadí jezdců, když přidal své šesté, sedmé a osmé vítězství. Při tom posledním mu zároveň chyběly pouze tři dny věku k tomu, aby se stal nejstarším vítězem Velké pardubické. V následujících letech se Orphee des Blins stala první klisnou, která dokázala zvítězit třikrát v řadě.
Také Velká 2015 se výrazně zapsala do historie, bohužel však v negativním světle. Poprvé byl totiž vítězný kůň v cíli později diskvalifikován pro pozitivní dopingový nález. Za ten sice nese hlavní vinu výrobce potravinového doplňku, takže padly velmi mírné tresty, ale na této neslavné premiéře to bohužel nic nemění.
V roce 2018 poznal dostih druhého pětinásobného vítěze mezi jezdci, žokeje Jana Faltejska. V porovnání s Josefem Váňou starším potřeboval na pět vítězství o jeden start méně (12) a byl při něm téměř o 10 let mladší. Josef Váňa st. poté čekal na šesté vítězství 12 let. Jan Faltejsek pouze 5 let, zvládl to v roce 2023.
Dalšího historického okamžiku jsme byli svědky o rok později. Žokej Josef Bartoš dokázal jako první jezdec vyhrát dva slavné kontinentální překážkové dostihy, Gran Premio v italském Meranu a Velkou pardubickou, v témže roce.
Speciální zápis do dějin dostihu přišel v roce 2024. Nesmírně těsný finiš dvojice Godfrey – Sexy Lord nešel rozsoudit pouhým okem a měla rozhodnout cílová kamera. Jenže ta vinou chyby obsluhy nefungovala, takže kdo skutečně vyhrál, se nikdo nikdy nedozví. A dostihová komise musela po dlouhé chvíli poprvé v historii vyhlásit tzv. mrtvý dostih a ocenit dva vítězné koně. V sedle Godfreyho se tak Jan Faltejsek radoval ze sedmého zářezu a už jen jeden mu chybí k vyrovnání zdánlivě nedostižného Josefa Váni st.
A také loni se Velká pardubická dočkala jedné premiéry. Vůbec poprvé ji ovládl kůň trénovaný v Irsku. Stumptown zároveň ukončil 30leté čekání na vítězství zahraničního účastníka.
V dosavadních 135 ročnících se do listiny vítězů zapsalo 102 koní a 85 jezdců. Je mezi nimi 17 klisen a jediná žena, paní Lata Brandisová. Ta dokázala zvítězit v roce 1937 s klisnou Normou.
V historii dostihového sportu pouze jediný jezdec dokázal vyhrát oba nejslavnější překážkové dostihy, tj. Grand National v Liverpoolu a Velkou pardubickou. Je jím George Williamson. V Pardubicích vyhrál v letech 1890 a 1893, v Liverpoolu v roce 1899.
Již ročník 1878 poznal prvního trojnásobného vítěze a hned šlo o čistý hattrick. Hřebec Brigand vyhrál také v letech 1875 a 1877. V roce 1876 se dostih z důvodu mrazivého počasí nekonal. Zajímavé je, že se na jeho hřbetě při triumfech vystřídali dva různí jezdci.
V roce 1880 se dostihu zúčastnila klisna, která neměla jméno. Dokonce se probila na stupně vítězů, doběhla třetí.
Ročník 1881 vyhrál v sedle Victorie jezdec Hector Baltazzi, který si v průběhu dostihu zlomil klíční kost. Heroický výkon.
V roce 1896 dokončila svůj vítězný hattrick také první klisna, Lady Anne. K vítězstvím přidala ještě po jednom druhém, třetím a čtvrtém místě a byla nejúspěšnějším koněm historie Velké až do roku 1991.
Ročník 1900 vyhrál kůň, který neproběhl cílem jako první. Původně vítězná klisna Slava byla diskvalifikována pro křižování druhého v cíli, Magyaráda.
Od roku 1904 byly zavedeny časové limity pro jednotlivé dostihy. Stalo se tak na základě průběhu jednoho rámcového dostihu při Velké o rok předtím, při kterém jezdci a koně bojovali s tratí až do tmy. Jak uvidíme, časový limit byl později hlavním aktérem jedné z největších sportovních tragédií historie dostihu.
Ročník 1908 byl již druhým, který byl zrušen kvůli mrazivému počasí. Od té doby se Velká pardubická neběhá v listopadu, ale v říjnu.
Ročník 1909 nepoznal vítěze. Na startu se sešli pouze 3 koně. Jeden spadl, zbylí koně byli diskvalifikováni poté, co odmítali pokračovat v dostihu a mezitím vypršel časový limit.
Rok 1920 přinesl onu zmiňovanou sportovní tragédii. Ze šesti startujících koní jich pět padlo nejpozději na Popkovickém skoku. Osamocený Jonathan sice zvládl zbytek dostihu, avšak jezdec Koplík nikam nespěchal a užíval si ovace diváků. Mezitím vypršel časový limit, a vítězná dvojice tak byla po proběhnutí cílem diskvalifikována. Později se ukázalo, že toto rozhodnutí bylo chybné. Po přeměření trati v roce 1936 bylo zjištěno, že kurs dostihu je o 500 m delší, a tím pádem byl dosažený čas v pořádku. Bohužel se již nikdo neměl k tomu, aby původní rozhodnutí revidoval.
Ročník 1929 vyhrál bělouš Ben Hur, přestože v průběhu dostihu třikrát upadl.
V roce 1951 zvítězil dosud nejstarší jezdec v historii. Vladimírovi Hejmovskému bylo v době konání dostihu 58 let a 356 dní. Zajímavé je, že se na start Velké postavil pouze jednou. Zároveň to byl poslední rok, kdy kurs dostihu zavedl koně mimo vnitřní prostor závodiště.
V roce 1956 naopak vyhrál dosud nejmladší jezdec. Josefu Vavrouškovi bylo pouze 19,5 roku. Byl to jeho životní úspěch, nikdy poté již tento dostih nevyhrál.
V roce 1959 uzavřel sovětský Epigraf svůj vítězný čistý hattrick. Stal se teprve třetím koněm, který dokázal Velkou ovládnout třikrát. A zároveň prvním, který to dokázal ve třech letech za sebou. Také byl prvním z řady sovětských vítězů, kteří ovládli tento dostih nepřetržitě v letech 1957 až 1962.
V roce 1962 Velkou pardubickou poprvé přenášela Československá televize v přímém přenosu.
Ročník 1968 se nekonal z důvodu srpnových událostí. Zajímavé ale je, že přihlášeni byli dva koně z USA, což se nikdy předtím nestalo.
Raritou skončila Velká v roce 1970. Na prvních třech místech se umístily klisny.
V roce 1972 dokončil svůj vítězný hattrick Korok – hřebec, který nikdy neměl běhat dostihy. Narodil se s vývojovou vadou na noze a kulhal. Přesto z něj Václav Chaloupka dokázal udělat jednoho z nejlepších koní historie. Později se výborně osvědčil jako plemeník.
Ročník 1973 se stal výjimečným. Poprvé v poválečné historii přijel kůň z Anglie, navíc vyhrál a vytvořil na dalších 14 let časový rekord dostihu. Byl jím fenomenální Stephen’s Society.
Další velká sportovní tragédie postihla Velkou v roce 1975. Před poslední proutěnkou si Flang vypracoval asi čtyřdélkový náskok a zdálo se, že si jde pro vítězství. V té době však na dráhu vběhl kůň bez jezdce Bledax a srazil se s Flangem, který se tím ocitl na zemi a závod nedokončil.
Ročník 1977 ovládla dvojice Václavů. Ten v sedle, Chaloupka, se tak stal prvním jezdcem historie, který vyhrál Velkou počtvrté. Dosud se to podařilo pouze třem dalším jezdcům.
Rok 1979 přinesl další historický zápis. V sedle Legendy se stal vítězem Jiří Chaloupka a v listině vítězů se tak poprvé ocitla bratrská dvojice.
Ročníky 1981 až 1983 viděly čistý hattrick kladrubské dvojice Sagar – Pavel Liebisch. Sagarovu kariéru nešťastně ukončilo zranění nohy v kvalifikaci na VP 1984, čímž nejspíše přišel o čest stát se prvním a dosud jediným koněm, který by vyhrál Velkou čtyřikrát v řadě.
V roce 1987 se poprvé běželo pod 10 minut. Dostih však byl tento rok pravděpodobně o něco kratší, neboť místo překážky číslo 6 – Popkovického skoku – se skákala překážka 6b umístěná o kousek vedle v lese.
Rok 1989 přinesl souboj o historický zápis v cílové rovince. Dvojice Železník – Josef Váňa st. bojovala o zisk čistého hattricku. Václav Chaloupka v sedle Fráze zase usiloval o své páté vítězství. Úspěšnějším byl nakonec Železník, který tak pokračoval ve své cestě do pozice nejúspěšnějšího koně historie dostihu.
Tak se stalo v roce 1991. Po nezdaru v předchozím ročníku se dvojice Železník–Váňa opět postavila na nejvyšší stupínek po nezapomenutelné stíhací jízdě po pádu na Poplerově skoku. Železník se se čtyřmi vítězstvími stal nejlepším koněm dějin dostihu. Josef Váňa st. čtvrtým vítězstvím vyrovnal na čele historické jezdecké tabulky Václava Chaloupku.
Ročník 1992 silně poznamenala demonstrace tzv. ekologických aktivistů, kteří chtěli zabránit konání dostihu kvůli údajnému týrání koní. Vnikli do prostoru dráhy a pohybovali se v ní i během dostihu, což výrazně ovlivnilo především náběh na Velký Taxisův příkop, který byl kvůli tomu velmi pomalý. Spadlo zde osm z patnácti koní.
Krize kolem pořádání dostihů vyvrcholila v roce 1993, kdy se na start Velké postavilo pouze devět koní, nejméně od roku 1946. Závod dokončil pouze jeden.
Rok 1995 přinesl na 30 let poslední vítězství zahraničního koně. Byl jím britský It’s A Snip.
O další změnu historických tabulek se postaral rok 1997. Josef Váňa st. v sedle Vronskyho dosáhl svého pátého vítězství.
V roce 1998 se poprvé triumfu dočkala žena v pozici trenéra. Peruán trénovaný Lenkou Horákovou však zvítězil nejen v tomto roce, ale i ve dvou následujících. Obzvláště ceněným vítězstvím je to z roku 1999, kdy porazil velmi silnou irskou konkurenci.
Ročník 2004 nabídnul divákům další přepis historických listin. Žokej Peter Gehm zvítězil počtvrté v řadě, což se nikomu jinému nepovedlo. Bohužel další vítězství již nemohl přidat, neboť krátce poté utrpěl úraz v tréninku, jehož výsledkem je trvalé upoutání na invalidní vozík.
Extrémně rychlý závod se odehrál v roce 2008. Vítězná Sixteen (žokej Josef Bartoš) poprvé běžela pod 9 minut a také poslední kůň, který dostih dokončil, doběhl v rychlejším čase, než byl předchozí rekord dostihu.
Ročníky 2009 až 2014 také přidaly rekordní zápisy. Nejprve Josef Váňa st. v sedle Tiumena třikrát za sebou zvýšil svůj náskok v čele historického pořadí jezdců, když přidal své šesté, sedmé a osmé vítězství. Při tom posledním mu zároveň chyběly pouze tři dny věku k tomu, aby se stal nejstarším vítězem Velké pardubické. V následujících letech se Orphee des Blins stala první klisnou, která dokázala zvítězit třikrát v řadě.
Také Velká 2015 se výrazně zapsala do historie, bohužel však v negativním světle. Poprvé byl totiž vítězný kůň v cíli později diskvalifikován pro pozitivní dopingový nález. Za ten sice nese hlavní vinu výrobce potravinového doplňku, takže padly velmi mírné tresty, ale na této neslavné premiéře to bohužel nic nemění.
V roce 2018 poznal dostih druhého pětinásobného vítěze mezi jezdci, žokeje Jana Faltejska. V porovnání s Josefem Váňou starším potřeboval na pět vítězství o jeden start méně (12) a byl při něm téměř o 10 let mladší. Josef Váňa st. poté čekal na šesté vítězství 12 let. Jan Faltejsek pouze 5 let, zvládl to v roce 2023.
Dalšího historického okamžiku jsme byli svědky o rok později. Žokej Josef Bartoš dokázal jako první jezdec vyhrát dva slavné kontinentální překážkové dostihy, Gran Premio v italském Meranu a Velkou pardubickou, v témže roce.
Speciální zápis do dějin dostihu přišel v roce 2024. Nesmírně těsný finiš dvojice Godfrey – Sexy Lord nešel rozsoudit pouhým okem a měla rozhodnout cílová kamera. Jenže ta vinou chyby obsluhy nefungovala, takže kdo skutečně vyhrál, se nikdo nikdy nedozví. A dostihová komise musela po dlouhé chvíli poprvé v historii vyhlásit tzv. mrtvý dostih a ocenit dva vítězné koně. V sedle Godfreyho se tak Jan Faltejsek radoval ze sedmého zářezu a už jen jeden mu chybí k vyrovnání zdánlivě nedostižného Josefa Váni st.
A také loni se Velká pardubická dočkala jedné premiéry. Vůbec poprvé ji ovládl kůň trénovaný v Irsku. Stumptown zároveň ukončil 30leté čekání na vítězství zahraničního účastníka.
Historie
Jak již bylo řečeno, první ročník se konal již v roce 1874, což z Velké činí sportovní akci s nejdelší tradicí v České republice. Dostihy se v Pardubicích a okolí pořádaly již desítky let předtím, navíc roku 1856 byla založena dostihová dráha na současném místě. Ta získala svoji dnešní podobu po druhé světové válce. Do té doby, hlavně v raných letech konání, byl dostih ve znamení častých změn kursu, koně běhaly i mimo vnitřní prostor dráhy, např. za tribunami. Tím se logicky měnila i délka dostihu, která se od počátku pohybovala kolem 6 400 metrů. Od roku 1952 se uvádí délka asi 6 900 metrů, která je dodržována i přes několik více či méně kosmetických změn v kursu v pozdějších letech. Po roce 1989 bylo na závodišti provedeno mnoho změn s ohledem na větší bezpečnost koní, jelikož do té doby mělo mnoho překážek nebezpečné parametry (hlavně velké hloubky a ostré hrany příkopů) a pád na nich často ohrožoval život koně. Současnou podobu má kurs dostihu od roku 1998, kdy byl změněn směr závěru dostihu v souvislosti s dokončením nové hlavní tribuny. Od té doby proběhly pouze další úpravy překážek ať už designové, nebo vedoucí k větší bezpečnosti pro účastníky.
Bohužel, historie dostihu není bez přerušení. Počasí zavinilo zrušení Velké v letech 1876 a 1908. Tehdy se pořádala v listopadu a oba ročníky zrušil mráz. O další přerušení se postarala 1. světová válka (vč. roku 1919). Také 2. světová válka (vč. mnichovských událostí v roce 1938) zabránila konání dostihu. Od roku 1946 byla tradice dostihu přerušena pouze jednou, okupací republiky vojsky Varšavské smlouvy v roce 1968.
Od počátku měla Velká pardubická hojnou mezinárodní účast a čeští jezdci zprvu zahraniční konkurenci nestačili. Poprvé vyhrál Čech až roku 1902. První ročníky se také potýkaly s nízkými počty startujících koní. Před první světovou válkou byl počet startujících jen zcela výjimečně dvouciferný, v roce 1909 dokonce vyběhli pouze 3 koně. Obrat přišel až ve druhé polovině 20. let, od té doby čítají startovní listiny obvykle více než 10 jmen. Zároveň se vznikem samostatného Československa začali v poli převažovat koně domácího chovu. Zahraniční účastníci téměř vymizeli po roce 1948 a když už byli, obvykle přijeli ze Sovětského svazu. Tamní koně byli hlavně v 50. a 60. letech velmi úspěšní. Západní koně se vrátili ihned po roce 1989 a ročník 1990 se nesl ve znamení rekordní účasti 29 koní. To však již bylo moc a později byl zaveden limit maximálně 25 startujících koní, v moderní době jich tolik ani zdaleka nebývá.
Jak již bylo řečeno, první ročník se konal již v roce 1874, což z Velké činí sportovní akci s nejdelší tradicí v České republice. Dostihy se v Pardubicích a okolí pořádaly již desítky let předtím, navíc roku 1856 byla založena dostihová dráha na současném místě. Ta získala svoji dnešní podobu po druhé světové válce. Do té doby, hlavně v raných letech konání, byl dostih ve znamení častých změn kursu, koně běhaly i mimo vnitřní prostor dráhy, např. za tribunami. Tím se logicky měnila i délka dostihu, která se od počátku pohybovala kolem 6 400 metrů. Od roku 1952 se uvádí délka asi 6 900 metrů, která je dodržována i přes několik více či méně kosmetických změn v kursu v pozdějších letech. Po roce 1989 bylo na závodišti provedeno mnoho změn s ohledem na větší bezpečnost koní, jelikož do té doby mělo mnoho překážek nebezpečné parametry (hlavně velké hloubky a ostré hrany příkopů) a pád na nich často ohrožoval život koně. Současnou podobu má kurs dostihu od roku 1998, kdy byl změněn směr závěru dostihu v souvislosti s dokončením nové hlavní tribuny. Od té doby proběhly pouze další úpravy překážek ať už designové, nebo vedoucí k větší bezpečnosti pro účastníky.
Bohužel, historie dostihu není bez přerušení. Počasí zavinilo zrušení Velké v letech 1876 a 1908. Tehdy se pořádala v listopadu a oba ročníky zrušil mráz. O další přerušení se postarala 1. světová válka (vč. roku 1919). Také 2. světová válka (vč. mnichovských událostí v roce 1938) zabránila konání dostihu. Od roku 1946 byla tradice dostihu přerušena pouze jednou, okupací republiky vojsky Varšavské smlouvy v roce 1968.
Od počátku měla Velká pardubická hojnou mezinárodní účast a čeští jezdci zprvu zahraniční konkurenci nestačili. Poprvé vyhrál Čech až roku 1902. První ročníky se také potýkaly s nízkými počty startujících koní. Před první světovou válkou byl počet startujících jen zcela výjimečně dvouciferný, v roce 1909 dokonce vyběhli pouze 3 koně. Obrat přišel až ve druhé polovině 20. let, od té doby čítají startovní listiny obvykle více než 10 jmen. Zároveň se vznikem samostatného Československa začali v poli převažovat koně domácího chovu. Zahraniční účastníci téměř vymizeli po roce 1948 a když už byli, obvykle přijeli ze Sovětského svazu. Tamní koně byli hlavně v 50. a 60. letech velmi úspěšní. Západní koně se vrátili ihned po roce 1989 a ročník 1990 se nesl ve znamení rekordní účasti 29 koní. To však již bylo moc a později byl zaveden limit maximálně 25 startujících koní, v moderní době jich tolik ani zdaleka nebývá.
Druhá říjnová neděle. Pro všechny české fanoušky dostihového sportu posvátný den. Den, kdy se na dostihy dívají i lidé, které jinak tento sport vůbec nezajímá. Na největší závod roku. Nejobtížnější překážkový dostih kontinentální Evropy. Legendu, jejíž první ročník byl uspořádán již v roce 1874, a jejíž vítězný kůň i jezdec vstupují mezi nesmrtelné. Je tu 136. Velká pardubická se Slavia pojišťovnou! A po loňském vítězství irského Stumptowna (který však triumf obhajovat nebude) bude opět na startu velmi kvalitní ostrovní kůň patřící mezi největší favority. V sedle největšího v Česku trénovaného favorita pak pojede žokej Jan Faltejsek, kterému už jen jediné vítězství chybí k dosažení zdánlivě neotřesitelné pozice Josefa Váni. Poperou se o trofej ti, od kterých se to nejvíce čeká, nebo z úzkého pole startujících vyskočí někdo, kdo před startem nebyl příliš v hledáčku? Dokáže po 64 letech zvítězit zahraniční účastník podruhé za sebou?
Vítáme vás u on-line přenosu. Událost začíná v 15:30.
