Krutý turnaj pro Čechy, slušné výkony přebilo 21 obdržených branek ve dvou zápasech

Oh My Hockey|5. máj 2021 o 12:09

Výhra, smutná prohra, krutá prohra, debakl, debakl. Takové motivy měly jednotlivé zápasy české osmnáctky na MS ve Spojených státech. A jako po každém reprezentačním turnaji, všichni uživatelé sociálních sítí k tomu mají co říct. Včetně mě!

Nejrůžovější scénář turnaje nebyl pro Čechy daleko. Stačilo zvládnout lépe závěry duelů s Finskem a Spojenými státy a pokud by s Finy brali tři body a s USA alespoň dva, což oboje bylo zvládnutelné, měla by česká reprezentace na svém kontě osm bodů a skončila by ve skupině druhá. Tato příčka by znamenala čtvrtfinálový souboj s Běloruskem. Velmi houževnaté mužstvo, které by bylo těžkým oříškem. Ale nebudeme si nic nalhávat, propast mezi Bělorusy a Kanaďany je stále obrovská. V případě výhry posléze semifinále s hratelnými Finy a medaile by najednou byla na dosah.

Místo toho ale přišly na závěr skupiny tři prohry, jedna z nich opravdu krutá z holí ruských hokejistů, a poté stejně tvrdé K.O. od Kanady. Hodnotit výkony týmu tak můžeme všelijak. Ovšem nejsme národ, který by se spokojil s přívlastkem sympatický. Ani náhodou. Ale bylo to tak. Hokej hráli Češi velmi solidní, chybělo ale pro konečné pořadí to nejdůležitější – výsledky.

Češi byli velmi silní na puku a něco podobného jsem už dlouho u mládežnických výběrů neviděl. Dokázali proniknout do útočného pásma proti nejsilnějším zemím vcelku snadno, dokázali se v něm i udržet. Jen chyběla kvalitnější koncovka, vlastně jakákoliv. Střel nebylo málo, ovšem jejich provedení nebylo na úrovni ostatních. Je to již dlouhodobý problém a musí se na něm pracovat.

Velký posun oproti dvěma letům zpět učinila česká osmnáctka v individuálních dovednostech. Sice ještě není na úrovni hráčů Kanady či Švédska, nicméně zlepšení je patrné. Občas je snaha být kreativní nelítostně potrestána, tak jako ta od Jakuba Altrichtera ve čtvrtfinále s Kanadou. Conner Roulette mu po kličce a následném nedorozumění se spoluhráčem sebral puk a vstřelil druhý gól svého týmu. Jasně, chyba je to zbytečná, ale přiměřená tomuto věku a hráči se musí snažit vytvářet kreativní akce všude na ledě. Poté poznají, že dělat je takto těsně u své branky není vhodné, a to je cesta k celkovému zlepšení.

Někteří hráči udělali skvělý dojem a dle mého i na mnohé skauty týmů NHL. Můžeme opomenout jména jako Stanislav Svozil či Martin Ryšavý, které draft na 99 % nemine, ovšem co ostatní české naděje?

Zřejmě největší šanci po těchto dvou zmíněných má Jakub Brabenec. Velmi rychlý útočník zažil všelijakou sezónu v dresu Komety, kdy se neodvážil příliš riskovat, ale zase si navykl na seniorský styl hokeje. Na turnaji ukázal, že dokáže být velmi dynamický s pukem na holi a například při zavážení kotouče do útočného pásma při přesilové hře přesně věděl, kam až hluboko má zajet, poté se zastavit a začít rozdávat přihrávky. Ještě před turnajem ho Bob McKenzie z TSN zařadil na 77. místo ve svém žebříčku a nějaký výraznější posun ať už nahoru, nebo směrem dolů by přijít neměl.

Lukáš Pajer. Hráč, o kterém jsem věděl, že dokáže být dominantní v české juniorce, ale přesun na mezinárodní scénu byl velkým otazníkem. Ale opět se zastavme u té kreativity. Lukáš Pajer neustále kličkoval kolem obránců, a přestože provedení nebylo vždy 100%, odvaha mu nechyběla. A pokud by byl Pajer hráč, který nemá v tomto ohledu vysoký potenciál a zbytečně by ztrácel puky, protože si o sobě myslel kdovíco, pak by se na něj sesypala kritika. Ale není to ten případ. Lajna Lukáše Pajera hrála velmi slušně. Jak Šimon Slavíček, tak Matyáš Šapovaliv dobře bruslili a pořád byli velmi nepříjemní při napadání.

Pokud bych si měl vybrat jednoho českého hráče, který není pod takovým drobnohledem, a přivést ho do svého týmu, ukázal bych na Jakuba Kosa. Občas špatně nahrál, ale jinak se jedná o všestranného útočníka, který slušně bruslí, dokáže ohrozit soupeřovu branku, dostat se z klinče či nepříjemného napadání dvou hráčů, a to i okolo hrazení. Nebojí se hrát tvrdě. Pokud bude draftován, nebude to vysoko, ale důležitější pro něj bude příští rok, kdy bude ve finském Ilves bojovat o místo a mužském áčku.

Šanci na draftu má i Jiří Ticháček, který na turnaj vstupoval jako sedmý obránce, nakonec ale kvůli zranění Jiříčka a Hamary hrál důležitou roli v týmu. Bez šance není ani Matěj Pinkas či další duo Jakub Šedivý a David Špaček.

Všichni tři brankáři k sobě měli výkonnostně velmi blízko a minimálně jeden z nich se na draftu dle mého objeví. Největším favoritem je Tomáš Suchánek, který sice statisticky nijak nevynikal, avšak dostával většinově jen smolné góly, se kterými nemohl nic dělat. Ve Frýdku-Místku se mu ale dařilo, tak doufejme, že tato perioda převáží.

Súvisiace články

Nachádzate sa tu: