DV: LA může být černým koněm v bojích o play-off

LA Kings předvádí lepší výkony, než spousta lidí čekala. Po noční výře 2:1 nad St. Louis Blues má tým aktuálně sérii 6 vyhraných zápasů v řadě. Přispěla k tomu řada faktorů, jeden z nejviditelnějších je ten, že Drew Doughty zase vypadá jako plnohodnotný lídr obrany.

Jasně, stále to nejsou elitní čísla, jaké bychom při jeho platu asi očekávali, ale signály zlepšení oproti sezónám minulým jsou zjevné. Vynikající výkony ale podávají i další veteráni, od kterých se to až tolik nečekalo. Dustin Brown už má na kontě 10 gólů, Jeff Carter na ledě vypadá, že během 10měsíční pauzy od hokeje asi o pár let omládl, Jonathana Quicka už puky zase trefují jak mají a zodpovědnost za bodování týmu po delším čase neleží jen na bedrech Anžeho Kopitara.

Obrana

O tom, že Kings mají v brankářích velkou oporu, není potřeba sáhodlouze mluvit, Petersen i Quick tvoří vyrovnanou dvojici a dávají týmu šance uspět každý večer. Přesuňme se teď o post vpřed - k obraně.

V té LA přistoupilo k trochu nečekanému kroku, když se rozhodli dát patřičný prostor řadě svých talentů. A víte co? Ono to funguje. Můžeme jen diskutovat, zda za Doughtyho obrozením stojí nucená pauza od hokeje, zodpovědnost za mladou obranu, nebo absence Matta Tkachuka ve stejné divizi. Není to ale jen o 31letém zadákovi, k dobrým výkonům se přidávají další.

Rád bych zde vyzdvihl 2 další jména - Kale Clague a Mikey Anderson. Troufám si tvrdit, že Anderson je jedním z důvodu Doughtyho zklidnění, jejich obranná dvojice funguje, trenéři se je nemusí bát nasazovat. Přestože má 21letý obránce v NHL odehráno doposud pouze 23 zápasů, na ledě působí mnohem zkušeněji.

"Nesnaží se být hráčem, který není, je velmi rozvážný, zodpovědný do obrany. Chápe, co po něm chceme, můžeme mu dát velký ice time a on si svoje úkoly splní. Drew má rád puk na holi, proto se k němu defenzivnější typ jako Mikey hodí," zmiňuje asistent Trent Yawney. Spolupráci si chválí i sám Doughty. "Rád prodiskutovává věci na střídačce, co by se dalo udělat líp. Občas dokonce radí i on mně, což u mladých moc nevidíte, ale je to super. Chci aby si hru se mnou užíval."

Opakem Andersona, tedy ofenzivním obráncem, je pak Kale Clague, který udělal za poslední sezóny velký pokrok. A to především v obranné činnosti, která byla jeho slabinou a důvodem, proč zatím v NHL nemá větší porci zápasů. Jak jde vidět i na grafech výše, v defenzivě má stále co zlepšovat, na jeho obranu ale většinu zápasů odehrál ve dvojici s Kurtisem MacDermidem, který musí na obranné hře taky ještě zapracovat.

Clague je nyní na farmě v Ontariu, místo něj si Kings obehrávají Tobiase Björnfota, dá se ale čekat, že v průběhu sezóny se ještě několikrát vymění, aby jeden hrál NHL a druhý měl minutáž v AHL. Mezi Clagueovy přednosti patří také schopnost hrát na obou stranách obrany, což se Králům hodilo, když ze zápasu proti Minnesotě postupně odstoupili Sean Walker i Matt Roy, působící na pravé straně obrany.

"Clagueova adaptace na dospělý hokej chvíli trvala, ale přes léto poctivě pracoval a do kempu přišel připravený bojovat o místo v A-týmu. Je rychlý, má dobrý přehled a nebojí se hrát," řekl o něm hlavní kouč Kings.

Útok

Los Angeles také boří zažité mýty, že hrají urputný hokej, ve kterém moc branek nepadá. Vlastně jich dávají docela dost.

Již zmiňované, ve formě hrající, veterány v ofenzivě doplňují mladíci, kteří jsou budoucností týmu. Gabe Vilardi přes léto nabral spoustu svalové hmoty, díky čemuž se velmi těžko odstavuje z předbrankového prostoru. Jaret Anderson-Dolan ukázal, že je připravený hrát NHL pravidelně a před svým zraněním uzmul místo v sestavě Michaelu Amadiovi, jehož dny v Kings se pravděpodobně chýlí ke konci. K tomu se povedl podpis Andrease Athanasioua, jehož rychlost perfektně zapadá do herního systému Todda McLellana.

Přesto bych chtěl i zde vyzdvihnout jedno jméno - Carl Grundström. Ten je v organizaci už třetí sezónu, letos ale vypadá jako úplně jiný hráč. Zapracoval na rychlosti a přímočarosti své hry a taky si skvěle sedli v lajně s Anderson-Dolanem a Moorem. Při absenci Martina Frka dostává také prostor na přesilovkách. Na Frkově místě na přesilovce trenéři zkoušeli také Michaela Amadia, Grundström se jim zde ale zdá efektivnější.

Zmínil bych také 2 zklamání. Za ty, v dosud odehraných 18 zápasech, považuju výkony právě Michaela Amadia a Liase Anderssona.

Anderssona získali Kings během draftu takřka zadarmo (za výběr na konci druhého kola draftu). Hodně se od něj čekalo, sám chtěl ukázat, že na NHL má a zaslouží si větší ice time, než dostával v Rangers.

No... zatím to podle mě neukázal. Ve většině zápasů byl neviditelný a postupně se propadl až na pozici náhradníka, čekajícím na taxi squad. Zkrátka neukázal něco navíc, čím by si zasloužil místo v sestavě víc než ti, kteří momentálně naskakují pravidelně.

Michael Amadio je jiný případ. Ze začátku jsem byl jeho velkým fanouškem, v juniorce dokázal střílet spousty gólů. Nyní ale nevidím důvod, proč by měl zůstávat v kádru Kings. Určitě to není špatný hráč, ale nevyčnívá dopředu, jeho střela nemá parametry útočníka NHL a dozadu je průměrný. Připadá mi, že za ty 4 sezóny v LA neudělal žádný pokrok. I proto jej v hierarchii centrů přeskočil JAD a Amadia tak zřejmě brzy uvidíme na waivers nebo jako součást trejdu.

Navíc je třeba zohlednit, že tým Králů v příštích sezónách zaplaví příval talentů, pro které bude potřeba udělat místo. Mladé pušky jako Kaliyev, Thomas, Turcotte nebo Madden se totiž nehodlají v AHL zdržovat příliš dlouho.

Jedním z mladíků v Kings bude brzy snad i Lukáš Pařík, kterého jsme vyzpovídali v nejnovějším díle Young Guns: