V každom klube sú zaujímavejší a menej zaujímaví hráči. A niekedy sa z menej zaujímavého zhodou okolností stane jeden z najzaujímavejších.
Taký, ktorého sa oplatí sledovať.
Nový ročník NHL bude prvým, do ktorého nastúpi 32 klubov. Každý so svojou zostavou, očakávaniami, kvalitami. Redaktori blogu Oh my Hockey sa preto rozhodli, že si posvietia na ich mančafty a z každého vyberú jedného hráča, ktorého sa v budúcom roku oplatí sledovať. Jednotlivé mužstvá nám vybral náhodný počítačový výber.
Niektoré mená prekvapia, iné nie. Každé však má dôvod, prečo tu bolo uvedené.
Zahĺbte sa do 6500 slov textu, ktorý vám - veríme - bude pri skúmaní sezóny 2021/22 nápomocný.
Asi málokdo by zvolil u Bostonu jiného hráče než nově příchozího brankáře Linuse Ullmarka. Dalo by se říct, že teprve teď si vyzkouší pravou NHL. V Buffalu se tři roky snažil ať už z pozice jasné jedničky, nebo střídajícího brankáře dostat Sabres aspoň k hranici play off. Ale nikdy se mu to nepovedlo, koneckonců možná jen v Buffalu si dávali takové cíle, zbytek ligy (hráčů, expertů, fanoušků) pasoval tým do těch nejspodnějších pater tabulky.
Ovšem teď je pod zcela jiným tlakem. Boston hraje jiný styl hokeje, navíc – to ani nemusíme zmiňovat – v jiné kvalitativní skupině. Vždy hraje o Stanley Cup. Na takové nároky není Ullmark zvyklý a bude velmi zajímavé sledovat, jak si s těmito velkými cíli popasuje.
Zásadní bude zdraví, protože pokud ho opět potkají nějaké trable, neuspěje. Dvojku mu bude dělat nadějný Swayman, ale neočekává se, že odchytá více než 25 utkání. Proto na Ullmarkových výkonech nebude stát jeho pověst a budoucnost, ale také výsledky Bostonu.
Po odchodu Raska s Halákem Bruins potřebují jedničku, na kterou se budou moct i v těch nejtěžších momentech spolehnout. Ullmark, když je zdravý, takovým brankářem je, avšak doposud nikdy neměl možnost vyzkoušet si duely, kde jde opravdu o hodně. O postup do play-off, o zápas v play-off, o sedmý zápas série, nebo dokonce finále Stanley Cupu. Boston takové cíle má a na Ullmarka čeká tlak. Jak se s ním popasuje?
(Jakub Hromada)
Mnoho ľudí si myslelo, že Casey Mittelstadta je proste stratený prípad ďalšieho vysoko talentovaného mladíka, z ktorého bude negatívny príklad. To bolo dlho aj realitou, až kým na lavičku Buffala nezasadol Don Granato, ktorý dal mladíkom priestor tvoriť a využiť svoje schopnosti naplno. Casey Mittelstadt asi najlepšie vystihol túto zmenu v Buffale. Minulú sezónu zakončil so 17 bodmi v 22 zápasoch, čo by v 82-zápasovej sezóne znamenalo 63 bodov, čo sú skvelé čísla. S odchodom Eichela, ktorý už nie je otázkou či, ale kedy, hráči ako Cozens, Mittelstadt a Asplund budú musieť prevziať väčšie roly.
Neviem, či hodia Cozensa priamo do role prvého centra, alebo aké s ním majú plány, ale očakávam, že druhým centrom bude Casey Mittelstadt. Zopakuje čísla z konca sezóny? Pravdepodobne nie. Ak mám byť úprimný, budem veľmi spokojný, ak v Buffale dosiahne okolo pol bodu na zápas.
Vieme, že v Buffale to bude zas a znova honba za jednotkou draftu, takže by sa mali sústrediť na vývoj hráčov. Tréner Granato je na to tým správnym človekom. Mittelstadt je jedným z hráčov, na ktorých by som sa zameral pri pohľade na družstvo Buffala.
(Samuel Tirpák)
Než se začtete do textu o mladém Finovi, je nutností zmínit druhého kandidáta na hráče pod lupou. Druhou a dost možná i poslední šanci dostává od Caroliny Tony DeAngelo, jenž si mnohdy rýpl do americké společnosti a až příliš často zmiňoval Donalda Trumpa. Jedná se ale o nesmírně kvalitního hokejistu, vždyť v New York Rangers překonal v jedné sezoně hranici padesáti bodů.
Teď už k muži číslo jedna. Offer sheet byl naplněn a Jesperi Kotkaniemi se stal hráčem Hurricanes. Možná nečekaně, avšak Montreal se nerozhodl úplně špatně. Údajně je ale mladý Fin již domluven na víceletém kontraktu, který má nižší hodnotu než současných 6,1 milionu. Na třetího centra vskutku hodně.
Je právě pozice třetího centra tou, kterou v Carolině zaujme? Sebastiana Aha rozhodně v hierarchii klubu nepřevýší a velmi se daří také Vincentu Trocheckovi. Třetí centr je jednou možností, druhou je levé křídlo. A právě v této pozici s ním trenér Rod Brind'Amour počítá. Mohl by hrát například s Martinem Nečasem, ale v jaké formaci nastoupí, napoví až první zápasy nového ročníku. I díky vysokému platu, i díky krádeži, kterou předvedla Carolina na úkor Montrealu jako jakousi odplatu za Aha.
(Jakub Hromada)
„Nechcem vám nič sľubovať, ale môžem vám povedať, že mojím plánom je vyhrať Vezina Trophy. Vyhrám to... preňho. Nemôžeme robiť sľuby, predsa len, hráme hokej a nevieme, čo nás čaká, ale toto je môj cieľ. Verím si, že to môžem dokázať.“
Veľavravné slová lotyšského brankára Elvisa Merzlikinsa pozdvihli hokejový svet. Nejde len o odvážne vyhlásenia, ktorých máme pred každou sezónou desiatky. Majú symbolický charakter. „Preňho“ v tomto prípade znamená pre Matissa Kivlenieksa. Jeho rodák tragický zahynul po zásahu ohňostrojom a Merzlikins pri rozlúčkovej reči uviedol, že „Kivi“ umrel ako hrdina – zachránil život jemu, jeho manželke aj čerstvo narodenému synovi.
Merzlikins prezradil svoj cieľ a stiahol na seba pozornosť. Odbočme od duchovna a pozrime sa na hokejovú stránku vyhlásenia. 27-ročný Lotyš si chce uzurpovať miesto jednotky Columbusu Blue Jackets a bojuje o čo najlepší budúci kontrakt, keďže ten aktuálny mu vyprší po najbližšej sezóne.
Lenže jeho cieľ je odvážny a vzhľadom na tím, v ktorom pôsobí, naberá až mierne nereálny nádych. Buď sa naplnia očakávania a zostane len pri emóciách, keďže Elvis nepatrí k najhorúcejším ašpirantom na ocenenie, alebo Merzlikins prekvapí. Guráže má dosť, preto som si ho vybral ako hráča, ktorého – ak sa zameriate na Columbus – musíte jednoznačne sledovať.
(Šimon Čop)
Detroit je tým, který má před sebou skvělou budoucnost. Aspoň podle subjektivního názoru. A vybrat jen jednoho hráče ke sledování není vůbec jednoduché. Avšak od jednoho hráče se čeká opravdu hodně, navíc by měl celý ročník strávit v NHL (například u Lucase Raymonda si tak jistí být nemůžeme, ačkoliv by si to fanoušci Red Wings jistě přáli).
Moritz Seider má od draftu za sebou jednu sezonu v AHL a jednu ve švédské nejvyšší soutěži. Krom toho se také představil na dvou světových šampionátech. Všude válel. Teď má před sebou nejtěžší výzvu. NHL.
Vstupuje do ní jako obránce s obrovským věhlasem okolo sebe. Fanouškovská základna Red Wings je opravdu vášnivá a vzhledem k posledním neúspěchům klubů je pochopitelné, že se těší s příslibnými talenty. Právě ti postupně vchází do Detroitu a ten očekává jejich vzestup.
Co se od Seidera čeká? Někdo očekává zodpovědnou tvrdou hru ve druhém obranném páru, někdo výkony hodné Calder Trophy. Právě takový je rozptyl, kde se může mladý Němec v příští sezoně pohybovat. Ale nemůžeme se divit fanouškům Detroitu, že mají vysoké nároky. Vždyť Seider rok co rok povyšuje svou kvalitu na úplně jiný level. Od obrovského šoku, který přišel s jeho vysokým draftováním Stevem Yzermanem, až po poslední představení na mistrovství světa.
(Jakub Hromada)
Priznávam, teraz budem možno trochu zaujatý. Weegara na Floride odporúčam sledovať najmä preto, lebo si myslím, že sa mu nedostáva pozornosť, o ktorú si výkonmi pýta. Pritom patrí medzi najlepších bekov Panthers a veľký záujem o jeho služby v poslednej sezóne neprišiel len tak z ničoho nič.
Niekedy sa zamýšľam, či by mu naozaj neprospel odchod do Toronta. Leafs naňho vraj mali zálusk a boli ochotní obetovať celkom dosť. Weegar by sa u nich dostal na oči verejnosti a jeho výkony by mohli vyniknúť viac. So všetkou úctou voči Floride – z pohľadu popularity a celkového sledovania je iné hrať v trópoch a v prirodzene tradičnom hokejovom prostredí.
Zarazilo ma, koľkokrát som pri mene Weegar čítal: „Prečo má oňho záujem tak veľa klubov?“ Pritom sa stačí pozrieť na jeho hru a je to jasné. Weegara navyše milujú aj analytici, podľa pokročilých štatistík nielenže zbiera body, ale je kvalitný i defenzívne a z roka na rok sa zlepšuje.
Stačí potvrdiť tento trend a jeho kontrakt s ročným zárobkom 3,25 mil. dolárov bude ohodnotený ako jednoznačný „steal“.
Weegarov minuloročný bodový prínos sa zastavil na 36 (6+30) bodoch v 54 stretnutiach. Ak o ňom pochybujete, len ho začnite sledovať. Zatiaľ som nevidel človeka, čo by takéto rozhodnutie ľutoval.
(Šimon Čop)
Že máte sledovat Caufielda nebo nejnovější akvizici Dvoraka, vám napíše každý druhý. Má-li ale tento článek mít skutečně doporučovací charakter, zaměřte se na mladého Rusa v obraně Habs. Romanov před sebou má druhou sezónu v NHL, která bývá údajně ještě náročnější než ta první. V obraně navíc dostane pravděpodobně více prostoru, jelikož Canadiens budou potřebovat zacelit díru vzniklou zařazením kapitána Webera na listinu dlouhodobě zraněných. Obranu sice doplnil například David Savard a jsou zde veteráni jako Jeff Petry nebo Ben Chiarot, přesto se od Romanova čekají velké věci.
Nejmladší bek na soupisce Habs navíc hraje o novou smlouvu, která mu po sezóně končí, měl by tak potvrdit svůj růst a dokázat, že se na něj Montreal může do budoucna spolehnout. Ano, v bráně bude stále výtečný Carey Price, který bude hasit případné nedostatky v obranné hře, těch by se ale Canadiens měli vyvarovat, chtějí-li pomýšlet na boje o play-off. Tým se totiž výrazně obměnil a určitě bude trvat několik zápasů, než si vše takříkajíc sedne.
O to důležitější bude, aby se Montreal mohl odrazit od kvalitní defenzivy, nepůjde-li to v útoku hned. Bude tak zajímavé sledovat, jak se Romanov popasuje nejen s prokletím druhé sezóny, ale také se svým osobním zadostiučiněním poté, co většinu play-off, ve kterém došli Habs až do finále Stanley Cupu, sledoval pouze z tribuny.
(Daniel Vágner)
Kdo by to byl řekl, že většina fanoušků NHL bude zvědavá, jak si Hamilton povede v následující sezoně. Vždyť je to osvědčený bek, co už několik let patří mezi nejlepší v lize a svými výkony si vysloužil nominaci na Norris Trophy. Ale letos v létě se vše změnilo. Respektive ne vše, Hamilton zůstal Hamiltonem, ale ze silné Caroliny se stěhoval na sever východního pobřeží do New Jersey.
Tři roky strávil v Carolině a nebýt zranění, zřejmě by tu Norris Trophy získal. Po Carolině, Calgary a Bostonu čeká Hamiltona čtvrté působiště v NHL. Uvidíme, jestli i u Devils stráví tři roky, smlouvu podepsal na sedm let.
Hvězdou klubu měl být PK Subban, ale jeho výkony se s očekáváními nepotkaly. K Hamiltonovi se přidá talentovaný Ty Smith a bude zajímavé sledovat, jak si rozdělí čas na přesilových hrách. Tak jako tak, Hamilton je rázem hlavní postavou týmu a Devils budou potřebovat, aby aklimatizaci zvládl co nejrychleji a pokračoval ve skvělých výkonech z Caroliny.
(Jakub Hromada)
Islanders mají stabilní kádr, podepsali důležité hráče, kteří mohli odejít a opět budou útočit na Stanley Cup. Možná nevypadají jako favorit na jeho zisk, avšak to je spíše „ovzduším“, které kolem klubu koluje. Nemá velké jméno jako Boston, Tampa nebo Colorado, ale počítat s ním musíme.
Pulock je hlavní složkou obrany Ostrovanů, obránce číslo jedna. Loni se hodně pomalu rozjížděl, dalo by se říct, že bodově se nakonec ani nerozjel. Posbíral jen sedmnáct bodů a trochu zůstal ve stínu svého parťáka Adama Pelecha. Právě Pelech byl mimořádně chválen a za své výkony si vysloužil novou osmiletou smlouvu za necelých šest milionů ročně. Letos hraje o smlouvu Pulock a bude muset ukázat víc než loni, aby si finančně polepšil. Aktuálně totiž pobírá pět milionů a méně než Pelech rozhodně brát nechce.
Hlavním úkolem bude dostat se do elitní přesilovkové formace, protože na toto místo si rovněž dělá zálusk mladíček Noah Dobson, který má i defenzivní potenciál a je možné, že právě on se stane obráncem číslo jedna do budoucích let. Navíc i Dobsonovi končí smlouva, a přestože se očekává spíše bridge deal, i Dobson má o co hrát.
Samozřejmě bude pro tým hlavní týmový cíl, a tedy povedená základní část a poté útok na Stanley Cup, avšak i tento interní souboj v rámci klubu se vyplatí sledovat.
(Jakub Hromada)
Lafrenière mal ťažký začiatok do nováčikovskej sezóny v drese Rangers. Nedostatok defenzívnej kvality bol jasne viditeľný, ale zlepšenie bolo vidieť počas sezóny. Očakávali sme, že bude dominovať od začiatku, čo sa nestalo. Ale sezónu zakončil celkom slušne.
Ak mám byť úprimný, netuším, kde v zostave bude presne hrať, ale po Panarinovi a Zibanejadovi by mohol byť tretím najproduktívnejším hráčom Rangers s minimálne 50-55 bodmi. Pevne verím, že dostane výrazný priestor v zostave Rangers pod novým trénerom, Gerardom Gallantom.
Bude z neho absolútna ofenzívna mašina? Pravdepodobne nie. Ale čakám, že nadviaže na úspešný koniec sezóny. A fanúšikovia Rangers tiež. V hre 5 proti 5 mal 45,6 % corsi štatistiku, čo je veľmi pod priemer z pohľadu celkovej NHL, ale je to pomerne priemerné číslo, ak zoberieme do kontextu to, že je iba asi jedno percento pod priemerom tímu, čo je totálne akceptovateľné číslo. Očakávam nárast aspoň pár percent nad klubový priemer a okolo 50% corsi.
(Samuel Tirpák)
Brännström nie je práve najväčším obľúbencom trénera Ottawy, DJ Smitha. Dôvody toho nepoznáme, ale vieme, že DJ Smith by ho najradšej okamžite vymenil. Preto som si nebol istý, či napíšem práve o ňom, alebo o niekom úplne inom. Ale Brännströmove kvality sú fakt nespochybniteľné, je príliš dobrý na AHL a potrebuje hrať v NHL, a ak ho Ottawa správne použije, môže byť hráčom, ktorý bude riadiť druhú presilovú formáciu Sens a nazbierať okolo pol bodu na zápas.
Využijú ho správne? Neviem. Dúfam v to, ale neviem, či môžem natoľko dôverovať koučovi Smithovi. Je to zväčša ofenzívny bek, ktorému chýba istý zmysel pre defenzívu, to však pri tíme Ottawy vôbec nevadí. Problémom Brännströma je to, že chce hrať ako ľavák na pravej strane a Ottawa mu to nechce dovoliť, aj keď k tomu istým spôsobom prispela, keď bol v AHL. Brännström je typom hráča, ktorý ak dostane dostatočný priestor, môže v druhom páre Senators ohroziť hranicu 40 bodov ako čerstvo 22-ročný mladík.
(Samuel Tirpák)
Bude zaujímavé sledovať, ako sa bude dariť obrane Philadelphie Flyers, ktorá celkovou kvalitou je veľmi dobrá, ale má i tak mnoho otáznikov. Jedným z nich bude práve Ivan Provorov, ich mladá hviezda, ktorá sa však posledných pár sezón trápi. Provorov bol v prvých troch sezónach v drese Flyers absolútne dynamo. Išiel rýchlo do spoločnosti najlepších mladých obrancov ligy. To sa však behom ostatných dvoch sezón pomaly zastavilo. Výkonnostne sa trápi, aj keď sa to neodráža priamo na bodoch.
Provorov je prototypom moderného two-way obrancu, ktorý vie hrať v každej situácii za akéhokoľvek stavu. Jeho schopnosti s pukom sú ohromné, ale analytické ukazovatele ho trochu trápia. Philadelphia získala do svojich radov skúseného veterána z Nashvillu, Ryana Ellisa, od ktorého očakávam, že Provorovovi pomôže nájsť perfektnú kombináciu pre dlhodobý úspech. Očakávam od tohto obranného páru, že bude naozaj kľúčovým pre úspech Flyers v Metropolitnej divízii.
(Samuel Tirpák)
Áno, Jeff Carter. V Pittsburghu bolo viacero mien, ktoré sú naozaj zaujímavé, ale som naozaj zvedavý, či forma Cartera z konca sezóny po prestupe bude pokračovať. Mal takmer bod na zápas za Pittsburgh a v play-off patril medzi najlepších hráčov Penguins. Skvelý tvorca hry, aj keď Dany súhlasiť nebude. Ak pretočí hodiny a bude hrať na takej úrovni, akú mal na konci sezóny, tak sa majú fanúšikovia Pens na čo tešiť. Ak nie, tak to bude taký jeho posledný výkrik do tmy, keďže v januári oslávi už 37. narodeniny a neviem, ako dlho sa ešte zvládne udržať v najlepšej lige sveta.
Očakávam z jeho strany minimálne 40-45 bodov, ak bude tretím centrom Penguins. Prípadne môže zvládnuť aj viac, ak sa niektorému z dvojky Crosby-Malkin niečo nedajbože stane. Bude taktiež skvelým príkladom pre mladých hráčov v systéme Penguins a budú sa môcť učiť od veterána ako je on.
Ako som spomenul, v Pittsburghu je viacero mien, ktoré sa v budúcom ročníku oplatí sledovať a ak mám mať nejakú honorary mention, tak to je určite Kris Letang, ktorý vyzerá, akoby sa vrátil v čase. Je neskutočný a je dosť možné, že zaútočí na pozíciu najproduktívnejšieho beka súťaže ako starý veterán medzi mladými vlkmi.
(Samuel Tirpák)
Nalejme si čistého vína – pri pohľade na súpisku Tampy Bay nenájdeme veľa mien, ktoré ešte niekomu musia niečo dokazovať. Iste, kandidátov na zaradenie medzi hráčov na sledovanie nájdeme viac – napríklad Mathieu Joseph sa pokúsi o breakout sezónu. Avšak pri Bolts som zvolil iný postup.
Sme na česko-slovenskom blogu a ja sám som Slovák, preto si dovolím vypichnúť Erika Černáka. A nie, nie je to z dlhej chvíle alebo preto, lebo si neviem vybrať. Na druhú stranu – ak niekoho sledovať, prečo nie Erika?
Vo februári sa budeme spoliehať na jeho pomoc na zimných olympijských hrách. Reči o tom, že neprišiel na kvalifikáciu, si nechajte, v konkurencii najlepších by sme si bez neho neškrtli. Dôležité bude aj to, akú formu si prinesie z NHL.
Všetci budeme dúfať, že bude pokračovať vo svojom raste. Mal som uňho pred časom trochu pochybnosti. Nie, žeby nebol kvalitným hráčom už od mladého veku, no občas sa mi nepáčila jeho prehnaná agresivita ústiaca v tresty v nevhodné momenty. Ročník 2020/21 ale ukázal, že košický držiteľ Stanleyho pohára dozrel na všetkých frontoch, čo potvrdili Lightning v momente, keď si ho ochránili behom rozširovacieho draftu.
Prečo sledovať Erika Černáka? Je to momentálne náš najlepší hokejista a ak nestratí na tempe (čo by nemusel, veď má len 24 rokov), stane sa základným stavebným kameňom defenzívy jedného z najlepších mančaftov sveta.
Tú radosť z hokeja si neodoprite.
(Šimon Čop)
Ondřej Kaše dostáva čerstvú príležitosť nájsť znova svoju hru po niekoľkých ťažkých zraneniach. Dlho sa trápil, čo vyvrcholilo v to, že v podstate vynechal až na tri zápasy celú sezónu. Podľa informácii z Toronta je úplne zdravý a očakáva sa, že bude pravidelnou súčasťou zostavy Toronta Maple Leafs. Ja osobne si myslím, že bude v tretej formácii spoločne s jeho dlhoročným kamarátom a ďalším podpisom Toronta, Davidom Kämpfom, s ktorým vyrastali spoločne v Chomutove a taktiež spolu hrali na každom medzinárodnom juniorskom turnaji.
Ak bude zdravý (a myslím si, že ho Toronto bude dôkladne šetriť počas sezóny), očakávam návrat do formy, ktorú mal v Anaheime. Je to neskutočný hráč, elitný korčuliar a jeho two-way hra je úžasná, čoho dôkazom sú skvelé analytické čísla.
Prečo tretia formácia? Toronto bude chcieť vytvoriť podobnú formáciu, akú mala Tampa Bay počas minulých dvoch sezón, ktorá dokáže hrať proti každému súperovi a má v sebe aspoň jedného, prípadne dvoch tvorcov hry a hráčov, ktorí potiahnu ofenzívnu časť hry. Kaše to dokáže a ak sa naozaj vráti do starej formy, tak jeho 1,25 miliónový plat bude jedným z najlepších v NHL.
(Samuel Tirpák)
Český gólman prožil turbulentní léto, když byl v červenci vybrán Seattle v rozšiřovacím draftu. Od Krakenů ale stihl pravděpodobně dostat možná tak kšiltovku a dres v rámci promo balíčku pro každého hráče a po týdnu se stěhoval zpět do Washingtonu. Seattlu se totiž naskytla možnost podepsat Philippa Grubauera, Vaněček se tak pro ně stal postradatelným a byl vrácen Capitals výměnou za druhé kolo draftu. 25letý brankář tak zůstává v hlavním městě USA, které si loni učaroval svými výkony v nováčkovské sezóně.
I pro něj ale platí, že druhá sezóna bývá složitější než úvodní. Své o tom ví jeho brankářský kolega Ilja Samsonov. Ten měl být loni jasnou jedničkou Capitals, z různých hokejových i nehokejových důvodů ale nakonec Vaněček odchytal téměř dvojnásobek utkání co Samsonov, pro kterého uplynulá sezóna byla onou proklínanou „sophomore season“.
Oběma gólmanům navíc končí po nadcházející sezóně smlouvy, měl by nás tak čekat vyhecovaný souboj o brankoviště Capitals, kdy se oba brankáři budou chtít ukázat v tom nejlepším světle a dokázat, že právě oni jsou budoucnost Washingtonu. Maličko navrch na startovní čáře má asi stále ještě o rok mladší Samsonov, nicméně bude-li i letos porušovat nařízení spolu s krajanem Kuzněcovem, mohou se preference velmi rychle obrátit. Zdvižený varovný prst v tomto může být už loňské play-off, které jako jednička začínal právě Vaněček. Uvidíme, jak se s příští sezónou popasují oba brankáři Capitals.
(Daniel Vágner)
Jeden z největších favoritů na zisk Calder Trophy, možná ten vůbec největší. Zegras má obrovský potenciál a je jen na Anaheimu, jak s ním naloží. Po loňské sezoně, kterou si rozdělil mezi Anaheim a farmu, po Vánocích si odskočil na šampionát dvacetiletých. A jak všichni očekávali, hrál fantasticky. V sedmi zápasech sedmkrát skóroval a přidal neuvěřitelných jedenáct asistencí. Vyhrál kanadské bodování turnaje a s týmem získal zlato.
Jeho kreativita nezná mezí, a to i na té nejvyšší úrovni – v NHL. Už loni se prezentoval úžasnými výkony na farmě a obstál i v NHL. Ale nyní ho čeká jiná meta. Vybojovat si místo v základní sestavě Ducks. A ne jen tak ledajaké místo. Aspirovat bude na pozici prvního centra, který by mu měl vynést i právě zmíněnou nominaci na zisk trofeje pro nejlepšího nováčka sezony.
Vytěžit by mohl například ze spolupráce s Rickardem Rakkelem či Samem Steelem, avšak variant složení útoků je hned několik. Rovněž je možné, že uvnitř týmu svedou souboj o Calder Trophy právě Zegras s Jamiem Drysdalem, jenž také patří do okruhu velkých favoritů.
Loni své bodové tempo nastavil na 44 bodů, letos bude stoprocentně ještě nebezpečnější. Cokoliv pod 60 bodů nebude úspěchem, nebál bych se tvrdit, že Zegras bude atakovat hranici bodu na zápas.
(Jakub Hromada)
Pravdepodobne nový kapitán Arizony Coyotes a hráč, okolo ktorého chcú v Arizone vytvoriť nový tím. Jakob Chychrun je za mňa už niekoľko sezón na správnej ceste stať sa jednou zo stálic medzi najlepšími obrancami NHL. Síce to bude mať o trochu ťažšie v nasledujúcich sezónach, keďže Coyotes si prejdú rebuildom, ale očakávam, že po poslednej sezóne, keď ofenzívne konečne prerazil a stal sa najlepším strelcom medzi obrancami s 18 gólmi a uzavrel desiatku najproduktívnejších obrancov ligy so 41 bodmi (18+23) v 56 zápasoch, konečne bude považovaný za jedného z najlepších obrancov ligy.
Je to takmer perfektný obranca zo všetkých pohľadov. Defenzívne úchvatný a, ako naznačujú štatistiky, aj ofenzívne veľmi aktívny so skvelou strelou. Je to jeden z najlepších špecialistov na oslabenia v NHL. Má v posledných sezónach okolo 50% CF, čo by sa normálne považovalo za priemer, ale v Arizone to je také dobré tri percentá nad priemerom tímu, čo ukazuje jeho nesmiernu kvalitu.
Chychrun je hráčom, od ktorého čakám veľké veci a možno aj nomináciu do kanadského olympijského výberu, čo by pre jeho meno naozaj veľké. Nepochybujem, že si takúto poctu zaslúži. Verím, že sa potvrdia moje slová a bude patriť medzi top obrancov súťaže.
(Samuel Tirpák)
Jeden z poměrně překvapivých tahů v létě udělali Boston Bruins, kteří Vladaře vyměnili do Calgary, aby se v příští sezóně mohli spolehnout na brankářské duo Ullmark-Swayman. Není pochyb, že jde o dva kvalitní gólmany, možná lepší než Vladař, situace je ale o to překvapivější, že Bruins si Vladaře tak dlouho piplali na farmě až, ve chvíli kdy vypadal, že na NHL už je připraven, jej nakonec poslali pryč. 24letý gólman se tak pokusí prosadit v organizaci Flames, kde by měl mít takřka jisté místo dvojky za Jacobem Markströmem. Ten je jasnou jedničkou Calgary, o čemž vypovídá i výše jeho smlouvy (Markström bere 6 milionů dolarů ročně, zatímco Vladař jen 750 tisíc), takže rozdělení jedničky a dvojky je v tomto případě jasné.
Vladařovi do karet příliš nehraje ani fakt, že na lavičce je kouč Darryl Sutter, který je v tomto ohledu velmi staromódní a dvojkám příliš nevěří. Může se však stát cokoliv, přijde zranění, pokles formy, snaha nakopnout tým a Vladař dostane větší šanci. Tehdy musí chytit šanci za pačesy a ukázat, že v NHL zvládne víc než jen zahřívat lavičku.
Bude zajímavé sledovat, jak tuto roli v novém týmu uchopí. Calgary to však bude mít těžké, tým se loni neprobojoval do play-off a v létě přivedl ze zvučných posil pouze útočníka Blakea Colemana. Jistě i akvizice jako Trevor Lewis, Brad Richardson nebo Erik Gudbranson si odehrají své, ale vytáhnou Flames do play-off? Vladař to nebude mít v Albertě jednoduché, ale dostane-li prostor, může překvapit a pokračovat ve svém etablování se v NHL.
(Daniel Vágner)
Seth Jones, Jonathan Toews, Kevin Lankinen, Alexander Nylander... Adeptov na sledovanie je v Chicagu habadej, preto som musel vážne pouvažovať, koho si vyberiem. Moja voľba napokon padla na Kirbyho Dacha, pretože ten je podľa mňa pre budúcnosť klubu zo všetkých menovaných najdôležitejší.
Na začiatok minulej sezóny si ešte, predpokladám, všetci dobre spomínate. Alexisa Lafreniérea či Quintona Byfielda kluby neuvoľnili na MS do 20 rokov, avšak Kirbyho Dacha áno. Kanadský mladík mal byť hviezdou šampionátu, no zranil sa už v príprave. Proti Rusom utrpel hrozivo vyzerajúce zranenie.
Fakt už len pohľad na jeho zápästie bolel...
„Čierni jastrabi“ si pritom od neho sľubovali veľa, fanúšikovia sa naňho tešili a boli v očakávaní. V porovnaní s jednotkou a dvojkou jeho draftu – teda Jackom Hughesom a Kaapom Kakkom – mal najlepšiu prvú sezónu, preto sme ich chceli porovnať aj v poslednom ročníku.
Dach sa uzdravil pomerne rýchlo, stihol odohrať 18 duelov základnej časti so ziskom 10 (2+8) bodov. Je stále veľmi mladý, ale to neznamená, že nemôže naplniť zadanie, ktoré mu dám, a to stať sa lídrom. Hawks potrebujú mladých, čo začnú preberať štafetu po Patrickovi Kaneovi a Jonathanovi Toewsovi. V Dachovi drieme veľmi veľký potenciál, rovnako ako v DeBrincatovi.
Aj Kirbymu pôjde o rok o novú zmluvu a vzhľadom na jeho status sa rokovania môžu naťahovať ako v prípade Kaprizova, Hughesa alebo Petterssona. Fanúšikom Blackhawks by som odporúčal pripraviť si dávku trpezlivosti, zvlášť, ak Dach prepne na vyššiu úroveň.
(Šimon Čop)
Toto léto přineslo nezvyklý pohyb brankářů mezi týmy, přičemž Darcy Kuemper byl jedním z nejlepších gólmanů, kteří měnili dres. Loňská brankářská jednička Colorada, Philipp Grubauer, našla nové angažmá v Seattlu a Avs tak museli hledat někoho k Pavlu Francouzovi. Český zástupce ve službách Avalanche sice už ukázal, že na NHL má, a možná pokukoval i po pozici jedničky, loňskou sezónu však promarodil, takže k němu Joe Sakic přivedl 31letého rodáka ze Saskatoonu. Francouz s Kuemperem, zůstanou-li zdraví, mohou být jedna z nejlepších dvojic v lize, oba navíc pobírají velmi přijatelný plat – Kuemper 4,5 milionu, Francouz 2 miliony dolarů.
Pro klub výhodné smlouvy ale mají jedno příkoří – obě končí po této sezóně, stejně jako dalším desíti hráčům A-týmu. Přestože jádro týmu je podepsané, v této ozkoušené sestavě může jít pro Avalanche o poslední šanci na zisk Stanley Cupu, než se obmění značná část kádru. A právě Kuemper by k tomu měl dopomoci. Je to ale zároveň trochu risk, přestože má kanadský gólman v lize odchytáno už 242 utkání základní části, většinou tomu bylo v týmech, které neměly přílišné ambice – ať už se jednalo o Minnesotu, Arizonu nebo Los Angeles. V play-off tak naskočil dosud do pouhých 18 duelů. Vymstí se Coloradu sázka na méně ostřílené brankáře, nebo je to naopak nahecuje k ještě lepším výkonům? Nechme se překvapit.
(Daniel Vágner)
Dallas Stars vlani nepostúpili do vyraďovacej fázy po tom, ako rok predtým postúpili do finále, a tak sú očakávania trochu obmedzené. Jeden z faktorov, prečo možno nepostúpili, je to, že Alex Radulov a Tyler Seguin odohrali dohromady 14 zápasov a z toho iba tri boli Seguinove. S návratom oboch očakávam návrat Dallasu do play-off a som veľmi zvedavý na to, ako bude vyzerať Tyler Seguin. Ak mám vyzdvihnúť hráča, ktorý môže ako hlavný center pomôcť tímu najviac, tak to je práve on.
Dallas bude mať prekvapivo veľmi silný tím, hlavne, ak si formácia Robertson – Hintz – Pavelski udrží minuloročnú formu. Seguin je však najväčšia hviezda tímu spoločne s Heiskanenom a očakávam, že bude fakt rozdielovým hráčom, presne tak, ako bol počas celej časti kariéry v Dallase. Dúfajme, že minuloročné zranenia a trápenie sa s covidom mu nespôsobia dlhodobé problémy a že bude pokračovať tam, kde prestal. Mal by naďalej byť ťahúňom mužstva. Očakávam z jeho strany minimálne 65 bodov. Možno získa aj viac, ale chcem dávať realistické ciele.
(Samuel Tirpák)
Kedy preraziť, ak nie teraz? Rečnícka otázka, priam až zbytočná, lebo bezpochyby nastal Jesseho čas. Čas začať tvoriť svoj príbeh – ak sa má aspoň zhruba podobať takému, aký by mala zažiť draftová štvorka.
Puljujärvi sa v posledných rokoch prejavil skôr ako „baran“ než ako šikovný hráč. Bohužiaľ, jeho angažmán v Edmontone nezačal dobre a vyústilo to až do jeho odchodu domov. Sezónu 2019/20 strávil celú vo Fínsku, v Kärpäte začal aj ročník 2020/21, no potom zaznamenal 55 štartov v drese Oilers s bilanciou 15 gólov a 10 asistencií.
Čo očakávať od fínskeho útočníka? Osobne si pri jeho mene radšej žiadne očakávania nerobím. Možnože ho podceňujem, pretože práve Puljujärviho meno som našiel často spájané s prívlastkom „podceňovaný“. Talent má nesporný, dokáže to aj v NHL?
Jeho kariéra zatiaľ nenabrala spád, ktorý by mala. Podotýkam, že má už 23 rokov, čo je na talent jeho kalibru najvyšší čas prebrať vodcovskú rolu. „Olejári“ sa zas a znova dušujú, že sa pokúsia preraziť a urobiť konečne dieru do sveta (aj keď s ťahmi Kena Hollanda behom offseason... no, neviem, neviem), ale myslím si, že sa im to podarí len v prípade, že Puljujärvi zažije najlepšiu sezónu v doterajšej kariére.
(Šimon Čop)
Věřte tomu nebo ne, ale 20letý obránce před sebou má už třetí sezónu v NHL. Zatímco hned po draftu do nejlepší ligy světa pouze nakoukl, v loňské sezóně už byl stabilní součástí obrany Los Angeles. V obraně vytvořil fungující pár s Mattem Royem, který podobně jako Björnfot zvládá plnit úkoly na obou stranách kluziště. Do základní sestavy Králů se bude chtít probojovat hned několik mladých beků, jmenovitě Austin Strand, Sean Durzi nebo Kale Clague. A přestože je Tobias Björnfot mladší než kdokoli ze zmíněné trojice, je to právě on, kdo má místo prakticky jisté.
Švédský obránce přesto bude muset prokázat, že dokáže udělat další krok ve svém vývoji. LA Kings totiž vyhlásili útok na pozice zaručující play-off a výmluvy na přestavbu kádru už tak musejí jít stranou. Kromě Phillipa Danaulta přišel v létě také Alex Edler, který už sice možná není obráncem do prvního páru, týmu má však stále co dát. Především to jsou zkušenosti, které mladí obránci jako Björnfot, Anderson nebo Clague jistě ocení. Edler navíc zapadne do švédské kolonie v LA, kterou kromě Björnfota tvoří také Adrian Kempe, Carl Grundström, Lias Andersson a na farmě čekající Jacob Moverare a Helge Grans.
Tobias Björnfot tak má ideální podmínky k tomu, aby si vybojoval pevné místo v NHL a ukázal, proč si jej před dvěma lety vybrali Kings v prvním kole draftu.
(Daniel Vágner)
Kirill Kaprizov si loni podmanil nejen celou Minnesotu, ale i NHL. Je až trošku škoda, že ve stínu za ním zůstal Joel Eriksson Ek, který se mezitím potichoučku, polehoučku etabloval mezi nejlepší two-way forvardy v lize. Kromě výborné defenzivní hry se mu podařilo zlepšit i produktivitu a to natolik, že se s 19 góly stal třetím nejlepším střelcem Wild. Pouze Kevin Fiala a již zmiňovaný Kaprizov nastříleli víc branek Minnesoty. Generální manažer Bill Guerin si uvědomil, jaký klenot ve švédském útočníkovi má a tak se v létě obě strany dohodli na nové osmileté smlouvě, díky níž si Eriksson Ek vydělá celkem 42 milionů dolarů.
Zatímco 24letý centr už má smlouvu v kapse, zcela opačný problém má nyní právě hvězdný Kaprizov. Jak jste si mohli přečíst i na našem portálu, spekulace o vyjednávání se různí natolik, že nikdo neví, čemu může věřit a nakolik vzdálená je nová dohoda pro ruského útočníka. Wild ale mají jistotu, že se mohou spolehnout nejen na produktivního Fialu se všestranným Eriksson Ekem, ale také na Kaapa Kähkönena v brance. Ten se v létě nepochopitelně ocitl nechráněný před rozšiřovacím draftem a ještě nepochopitelněji si jej Krakeni nevybrali.
Minnesota bude kousat i letos a určitě bude stát za sledování, jak Joel Eriksson Ek zvládne tlak a očekávání, která od něj budou po podpisu dlouholeté smlouvy.
(Daniel Vágner)
Měl být budoucností nové organizace, měl velmi brzy dostat velký prostor v sestavě. Ale vše bylo jinak. Golden Knights hráli v zcela jiných patrech tabulky, než se čekalo, a to se odrazilo také na prostoru, který nabídli mladíkům. Glass byl prvním draftovaným hráčem v historii organizace, po čtyřech letech z klubu odešel. Respektive byl vyměněn do Nashvillu v trejdu tří týmů.
Doposud se v NHL neuchytil, odehrál v ní za dvě sezony 66 zápasů a získal 22 bodů. V Nashvillu by měl dostat větší prostor a mohl by se stát i hlavním kamenem budoucnosti organizace. Vyzkouší si zcela jiné prostředí a bude jen otázkou času, než se zabydlí a zvykne si na tamní styl. Snad má rád country.
Glass byl vždy hráč s velkým přehledem ve hře, je zvyklý spíše nahrávat než střílet góly, avšak ani zakončení mu není cizí. Vždyť skoro polovinu získaných bodů v NHL tvoří góly. Rozumět by si mohl například s Eeli Tolvanenem, rozeným střelcem z Finska, který také stále čeká na průlomovou sezonu po přechodu z Jokeritu.
(Jakub Hromada)
Koho sledovat v San Jose Sharks, kromě průšvihů, které má na svědomí Evander Kane, a s tím související, omluvte ten výraz, bordel, který to způsobuje v celé organizaci?
Sharks i vzhledem ke stísněnému místu pod platovým stropem příliš neposilovali, oči veřejnosti se tedy upínají na novou brankářskou dvojici, kterou mají vytvořit Adin Hill a James Reimer. Právě od prvního jmenovaného se čeká, že bude lepší jedničkou než Martin Jones, jehož nekonzistence spolu se smlouvou měli už Sharks tak akorát dost a v létě jej vyplatili ze smlouvy.
Hill má určitě potenciál na to, aby byl kvalitní akvizicí do brankoviště, ukazoval to už v Arizoně, kde skvěle doplňoval Darcyho Kuempera, když byl Antti Raanta zraněný. Což bylo často. Přestože 25letý Kanaďan zatím neodchytal v NHL ani padesátku zápasů, má k ruce veterána Reimera, který mu může předat řadu zkušeností.
Hilla však v Sharks nečeká nic jednoduchého, řečem o myšlenkách na postup do play-off nevěří snad ani lídři San Jose. Obzvlášť, pokud se naplní spekulace, že Tomáš Hertl není v Sharks spokojen a chce odejít. Na Hilla tak budou upřeny oči fanoušků, ne snad v touze postoupit do bojů o Stanley Cup, ale spíše s přáním, aby Sharks hráli důstojnou roli v dalším ročníku NHL.
Téměř dvoumetrový gólman podepsal v létě přemosťovací kontrakt, během kterého má šanci ukázat, že má na roli jedničky a že si zaslouží větší finanční ohodnocení než 2,175 milionu dolarů ročně. Jak se mu povede v San Jose se dozvíme již brzy.
(Daniel Vágner)
Nový klub, nová zodpovednosť. Veta, ktorá pre Yanniho Gourda platí minimálne dvojnásobne, keďže sa sťahuje z tímu obhajcu Stanley Cupu, teda najlepšieho mužstva NHL, k nezohratej partii reprezentujúcej nováčika súťaže.
Gourde hral doteraz druhé husle. V Tampe bola ofenzíva o iných – blesk na hrudi nosili Nikita Kučerov, Steven Stamkos či Brayden Point – no neznamená to, že Gourde nemal svoj podiel v citlivo vyskladanej skladačke, čo dvakrát vybojovala najcennejší hokejový pohár.
29-ročný Gourde by mal patriť k hlavným pilierom útoku Seattlu. Ron Francis si v prípade Tampy vybral výborne. Kanaďan vie nielenže produkovať (jeho maximom je 64 bodov zo sezóny 2017/18), ale jeho najväčšou prednosťou je two-way hra, ktorá mu dovoľuje hrať prakticky v akejkoľvek situácii. Mal by byť centrom jedného z prvých dvoch útokov nováčika.
Gourde bude v Seattli veľmi cenený. Otázkou zostáva, v akom rozpoložení sa vráti po zranení, pre ktoré vynechá štart nastávajúceho ročníka. Podstúpil operáciu ramena.
Osobne od Gourda očakávam, že zodpovedne prevezme rolu lídra. Nebude na to sám, veď v Seattli bude hrávať aj iný špičkový forvard, Jordan Eberle, či Jaden Schwartz, ktorý bol po podpise zmluvy mojím ďalším kandidátom na zaradenie medzi „players to watch“.
Pred Yannim stojí nová výzva. Byť dôležitejší ako bol v Tampe Bay. Prihliadnuc na jeho hokejové schopnosti verím, že to zvládne.
(Šimon Čop)
Brandon Saad a Pavel Bučněvič jsou bezpochyby dvě největší letní posily Bluesmanů. Především druhý jmenovaný se bude chtít ukázat v novém prostředí, St. Louis za jeho práva v létě obětovalo druhé kolo draftu a útočníka Sammyho Blaise. Následně pak Bučněvič s vedením Blues podepsal čtyřletou smlouvu s roční gáží 5,8 milionu dolarů. Nutno podotknout, že zaslouženě, rodák z Čerepovce dokáže zahrát jak na levém, tak na pravém křídle, umí hrát přesilovky i oslabení a je v nejlepším hokejovém věku. Nejen fanoušci Blues si při pohledu na soupisku určitě představují, že by mohl někdy naskočit čistě ruský útok Bučněvič-Barbašev-Tarasenko, jenže…
Jenže Vladimir Tarasenko dost možná v Blues pokračovat nebude. Podle spekulací se vedení snaží 29letého snajpra vyměnit, důvodem je především jeho vysoká smlouva – 7,5 milionu ročně. On sám dokonce požádal o trejd. Tarasenko navíc poslední dvě sezóny prakticky promarodil a když hrál, tak neexceloval tolik, aby mu Bluesmani byli ochotní platit takovou sumu. St. Louis navíc nemá místo pod platovým stropem a stále jim chybí podepsat útočníka Roberta Thomase. Právě Tarasenkův odchod by mohl Bučněvičovi hrát do karet, aby ukázal, že i on je elitní útočník, kolem kterého se dá postavit tým. 26letý křídelník se skvěle jevil už v New Yorku, jenže v Rangers byl trochu zastíněn Artěmijem Panarinem a Mikou Zibanejadem. V St. Louis tak má Bučněvič nejen možnost ukázat Rangers, že udělali chybu, když jej vyměnili, ale také šanci udělat si jméno napříč ligou.
(Daniel Vágner)
Bola by škoda nevyužiť rekonštrukciu zostavy Vancouveru Canucks v tomto článku. „Kosatky“ privítali niekoľko nových mien, medzi nimi boli i hráči Arizony. Hlavná pozornosť bola venovaná Oliverovi Ekmanovi-Larssonovi. Ten bude tiež zaujímavý na sledovanie, nepochybujem o tom a dalo by sa o ňom popísať veľa.
Ja však svoj zrak intenzívnejšie upieram na iného bývalého „kojota“. Veľmi ma zaujíma, či na svoje výkony z Arizony nadviaže Conor Garland, o ktorom by sa mohlo hovoriť viac ako doteraz.
25-ročný Američan zažil vynikajúci rok. Odohral 49 stretnutí a zaznamenal 39 bodov za 12 gólov a 27 asistencií. Nezastavil sa ani na majstrovstvách sveta. Na šampionáte bol pri zisku bronzu s 13 bodmi z 10 zápasov druhým najproduktívnejším hráčom turnaja, zaradili ho aj do All-Star tímu.
Vo Vancouveri bude mať talentovaných spoluhráčov a verím, že ak tréneri namixujú správny recept, z Garlanda urobia hráča, ktorý môže dosiahnuť hranicu bodu na zápas. Ktovie, čo by spravilo jeho spojenie s Eliasom Petterssonom – určite by sa ani jeden z nich nehneval, keby si vzájomne pomohli k ešte vyššiemu posunu v rámci ofenzívnej produkcie.
Garland stojí na prahu začiatku trvania päťročného kontraktu s ročným zárobkom 4,95 mil. dolárov. Vlani dokázal posun v kreativite, čím svoju celkovú hru obohatil o nový aspekt. Vancouveru iste prinesie niečo navyše. Po vlaňajšom sklamaní môže byť práve on jedným z hráčov, čo klub vynesú na výslnie.
(Šimon Čop)
Po vynútenom odchode z Columbusu, kde Dubois očividne nebol spokojný s praktikami Johna Tortorellu, ktorý ho ako mladú hviezdu neraz nechal posedieť si na striedačke dlhšie než zvyčajne, sa pre kanadského útočníka začalo peklo na zemi.
Vlastne aj pre Laineho, ale o tom teraz pomlčme.
Dubois vo Winnipegu totálne stratil šťavu. Po príchode do klubu zvládol v prvých 24 zápasoch 16 (8+8) bodov, ale časom vädol a prvý rok v Kanade zakončil s bilanciou 20 (8+12) bodov v 41 stretnutiach. Posledný gól v NHL strelil 5. apríla, základná časť trvala o viac ako mesiac dlhšie.
Nikto si nechce pripustiť, že Duboisov vrchol nastal v ročníku 2018/19, keď nazbieral 61 (27+34) bodov v 82 dueloch. Je však neoblomným faktom, že odvtedy padá. A preto musí zabrať. Bez pardonu.
Ďalší rok bude posledným z jeho trojročného bridge kontraktu, vďaka ktorému si ročne príde na päť miliónov dolárov. Bojuje teda o nový. Ak sa mu nepodarí ani ďalšia sezóna, možno príde podobné riešenie ako u Laineho, ktorý podpísal ročnú zmluvu na sedem miliónov.
Dubois by mal byť odhodlaný ako nikdy (hoci píšem v čisto teoretickej rovine, ktovie, ako je na tom naozaj). Či sa to premietne aj do jeho výkonov zatiaľ môžeme len hádať.
(Šimon Čop)